Trpělivost přináší nejen růže, ale i medaile. Po dvou šestých a dvou čtvrtých místech, které Petr Hron vybojoval na předcházejících šampionátech, získal na letošním měření sil stříbro. V irském šedesátitisícovém městě Limerick, kde se mistrovství světa GPC v benchpressu konalo, mu konečně „zacinkalo“.

Úspěšně si v kategorii závodníků do 110 kilogramů poradil s 212 a posléze s 215 kg. „Věděl jsem, že už mám minimálně bronz, tak jsem zariskoval a nechal si dát na činku hodnotu osobního rekordu 232,5 kilo,“ taktizoval borec z Úpice před posledním pokusem.

Osobní rekord (230 kg) odolal. Jeden z favoritů si však s 230 kilogramy třikrát neporadil, a tak se Petr Hron mohl radovat z titulu vicemistra světa.

Třiačtyřicetiletý skromný silák dosáhl svého životního sportovního úspěchu, a tak začal nahlas uvažovat i o konci kariéry. „Říká se, že v nejlepším se má přestat, tak nevím, jestli neskončím,“ lamentoval Hron nad svým siláckým osudem.

Vzápětí však připustil, že by přece jen ještě jednu sezonu zkusil. „Příští světový šampionát je v Las Vegas. To by mohl být opravdu velký zážitek. Ale nevím, jestli na takovou dálku seženu dostatečné a potřebné finance,“ poznamenal s mírně utrpeným výrazem Hron.

Irský úspěch české výpravy umocnil v nejtěžší kategorii zlatou medailí Hronův kamarád Jiří Havrda z nedalekého Náchoda.

(kal, to)