Den po utkání v hale mladoboleslavské Slovanky dostal prostor k rozhovoru trenér trutnovských basketbalistek JOZEF REŠETÁR. Zkušený kouč tišším hlasem než obvykle odpověděl na 10 otázek. Jak sám prozradil, hlasová indispozice ale nebyla způsobena hlučným poločasovým proslovem ke svým svěřenkyním, nýbrž nachlazením, které v aktuálních dnech trápí celé Česko.

Trenére, máte za sebou náročný týden. Po porážce v Hradci Králové jste musel tým připravit na duely v Ostravě a Mladé Boleslavi. Oba jste vyhráli, který byl těžší?
Pro nás je každý zápas těžký, jelikož je nás málo. V Hradci nás bylo pouze sedm. Nyní se ten stav trochu zlepšil, za což jsem rád, ale stále platí, že ta utkání nejsou v tomto ohledu jednoduchá.

Na Slovance jste dlouho prohrávali. Byla velká bouřka v kabině po prvním poločase? Přece jen ten obrat ve skóre byl po přestávce doslova drtivý…
Musím říci, že byl. První poločas holky trochu podcenily a je třeba také uznat, že domácí hráčky hrály velice dobře. Především Srbky Gobeljićová a Brajkovićová. O přestávce tak bylo třeba zvýšit hlas a já jsem rád, že to vedlo ke zlepšení. Po pauze byl ten výkon o 180 stupňů jiný a už skóre třetí čtvrtiny 25:5 mluví za vše.

Se svým týmem pomalu vstupujete do finiše celé sezony. Jste ve hře jak v Bonver ŽBL, kde vás čeká play off, tak v domácím poháru i Středoevropské lize. Vše tedy podle plánu?
Dalo by se říci, že ano. Ale počítal jsem s tím, že nás bude víc. A to jak na tréninku, tak v samotných zápasech. Bohužel několik hráček trápí či trápila zranění a podle toho některé zápasy i vypadaly. Ten hendikep se musel projevit.

Začněme nejvyšší domácí soutěží. Jste jen o skóre pod čtvrtou příčkou, je právě tato pozice tou, na které byste základní část rád dohrál? S ohledem na los je to i dost pravděpodobné.
Máte pravdu. Naše myšlenky se v průběhu sezony zaobíraly třetím až čtvrtým místem. Jak už jsem ale říkal, hodně nás v těchto plánech limitovala zranění. Přesto na tom v tabulce nejsme špatně a já bych byl moc rád, kdybychom se ve zbývajících kolech ještě poprali o konečnou čtvrtou příčku. Znamenala by pro nás výhodu domácího prostředí v případě vyřazovacích bojů play off.

Čím si vy osobně vysvětlujete fakt, že se vám v sezoně zatím velice daří na palubovkách soupeřů? Dokonce víc než na domácí palubovce.
Je to určitě momentálním složením kádru. Na druhou stranu ta utkání jsou vyrovnaná. Třeba na palubovce brněnského Valosunu jsme dokázali vyhrát o pár bodů, v domácí odvetě se naopak podobně radoval soupeř. Soupeři jsou vyrovnaní a většinou jde o aktuální formu právě v onom zápase.

Mimo vlastní halu jste ve středu dokonaly i cestu do Final Four Středoevropské ligy. Má pro vás pátá účast ze šesti pokusů velkou váhu?
Určitě. Každá mezinárodní soutěž znamená velký herní přínos pro tým. Můžeme měřit síly s kolektivy mimo naši ligovou soutěž. Nejde jen o Evropskou ligu nebo FIBA cup. Také soutěž CEWL přináší kvalitní utkání a pro nás je tento výsledek v ní úspěchem a pro tým přínosem.

Jak se vůbec těšíte na konfrontaci se slovenským Ružomberokem, který vás čeká v semifinále soutěže CEWL?
Ružomberok dobře znám. I v dnešní době tam potkám řadu hráček z reprezentačních kolektivů Slovenska, které jsem vedl. Jde o velmi houževnatý celek, který má navíc na každém postě kvalitní nejen hráčky základní pětky, ale i jejich náhradnice.

Finálový turnaj máte na dohled také v Českém poháru. Ve středu vás čeká další bitva na půdě Hradce Králové. Poslouží vám týden starý ligový zápas jako přípravný materiál pro hráčky?
(usmívá se) No, pokud to můžeme říct takhle, pak ano. V každém případě ale platí, že člověk jde do každého zápasu s tím, že jej chce vyhrát. My to ale posledně měli opravdu těžké. Holky bojovaly doslova jako „Sedm statečných", v koncovce utkání už ale s domácím týmem krok neudržely a prohrály.

Na pohárové utkání už to se sestavou bude lepší?
Ano. Nerad bych to zakřikl, ale v pohárovém zápase by tomu mělo být jinak.

Vy jste se v Trutnově dávno zabydlel. Prozradil byste čtenářům Deníku, čím v posledních týdnech a měsících vyplňujete volný čas?
Ono volného času je opravdu málo. Ale samozřejmě se nějaký najde. Trutnov je krásné město a jeho okolí jakbysmet. Rád zde proto navštěvuji pozoruhodná místa a užívám si turistiku. Pokud jde o jiné sporty, pak jsem na podzim viděl několik utkání trutnovských fotbalistů, rád zajdu také na lední hokej.

V Trutnově se objevila návštěva z Japonska

Čtyři dny v Trutnově a potom týden ve španělské Valencii. Takový program měla tříčlenná delegace japonských basketbalových trenérů při cestě do Evropy.

VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA. Trutnovský klub před nedávnem přivítal ve své hale vyslance japonského basketbalu.Shiho Moriya je šéfkou univerziádního výběru Japonska a hlavní trenérkou na Edogawa University v Nagareyama city. Kubota Kunihiko patří do trenérského týmu japonské ženské reprezentace a Aoki Takuo je trenérem mužského týmu.

Prvně jmenovaná je od Světové univerziády v Kazani 2013 v kontaktu s trutnovským manažerem Janem Braunem a tak se zrodila i jejich návštěva pod Krkonošemi. „Chtěli jsme poznat jiný styl basketbalu, jak se trénuje, jak vypadá zápas, jak se připravuje mládež. Přiletěli jsme jen kvůli basketbalu v Trutnově, pak už budeme jen ve Valencii," vysvětlila Shiho Moriya, kterou nadchla atmosféra pohárového utkání Kary s rakouským mistrem z Vídně.
„Něco takového se u nás nevidí, tam takové projevy fandění nejsou běžné. Tady se mi moc líbí prostředí, i to, že lidé berou basketbalový zápas jako setkání s přáteli, je na nich vidět, že sem chodí rádi, baví se, dají si něco dobrého. A také chodí fandit všechny generace, od malých dětí po starší lidi, ani to u nás není obvyklé," sdělovala dojmy Shiho Moriya.

Zajímavě vypadá rovněž srovnání tréninkových metod. „V Japonsku se trénuje někdy i čtyřikrát denně. Hodinu před snídaní, pak dvě hodiny dopoledne, odpoledne dokonce čtyři hodiny a večer ještě další hodina. Trénuje se opravdu hodně, nejvíce herní situace, systémy, střelba, fyzička, posilovna." Japonskou výpravu zaujal Trutnov i jako krásné město a vyjádřila přání se vrátit.