Michaelo, s jakými cíli jste na šampionát odjížděla a jak moc jste v hlavě měla fakt, že jste pořád druhá, druhá a zase druhá?
Chtěla jsem vyhrát. Druhých míst mám doma opravdu hodně, takže bych s ničím jiným spokojená nebyla. Forma se mi zlepšovala, takže jsem si i věřila. První kolo mi sedlo a bylo jen otázkou, jak si to srovnám v hlavě do kola druhého.

Našly se v této sezoně závody, které vám vnášely sebevědomí, že by to letos konečně mohlo vyjít?
Moc dobrých výsledků jsem letos do MČR nezajela. Vždycky jsem sjela slušné jedno kolo a v tom druhém jsem buď vypadla nebo jej pokazila. Takže jsem velké sebevědomí neměla a moc jsem si nevěřila. Ale tak tři týdny před šampionátem jsem začala sjíždět obě kola celkem dobře, vrátila se mi jistota, dokončovala jsem závody i v těžkých podmínkách, a to mi pomohlo. Dost mě nakoply dobře sjeté závody ve svěťáku v Německu začátkem března, kde jsem sice nepostoupila do druhého kola, ale čas nebyl úplně špatný.

Základem k úspěchu byla ve Svatém Petru úvodní jízda. Jak se vám jela a jak jste se při i po ní cítila?
Jela jsem konečně jak v tréninku, v klidu a hlavně bez velkých chyb. Doufala jsem, že to byla dobrá jízda, ale holky mají formu, tak jsem nevěděla, na co to bude stačit. Když jsem zjistila, že jsem první, byla jsem moc spokojená.

Před vámi ale byla jízda číslo dvě. Jistit si pozici a neudělat chybu, a nebo zariskovat? Říkala jste si tuhle otázku?
Byla jsem šíleně nervózní. Loni jsem také po prvním kole vedla a pak jsem o 0,09s skončila druhá. Pořád jsem si říkala, že chci vyhrát a soustředila jsem se na výkon. Taťka stavěl druhé kolo, dohodli jsme se, jak to postaví. Na jistotu jsem nejela, protože by mi to nemuselo stačit. Ale úplně bez hlavy jsem do toho taky jít nechtěla. Říkala jsem si, že musím „přežít“ velký hank bez chyb, pustit to do roviny a zrychlit na malém hanku. To byla moje taktika (usmívá se).

Nakonec to vyšlo, ale v cíli jste byla druhá. Věděla jste hned, že první závodnice není Češka a vám tedy patří domácí titul?
Právě že nevěděla. Myslela jsem si, že je první Eva a já jsem 0,01 za ní. Takže jsem byla chvíli zklamaná a naštvaná. Až teprve, když ukázali na tabuli celkové výsledky, začala jsem se radovat.

Berete tohle vítězství jako zadostiučinění po té sérii stříber? Myslíte, že jste něčemu letos dala víc nebo je to jen o chybějícím štěstíčku?
Asi by se to tak dalo brát. Myslím si, že to bylo i štěstí. Já jsem totiž lyžování trochu omezila kvůli škole, protože jsem se učila na státnice a psala bakalářku. Bylo to bohužel znát a trénink chyběl.

Rozhodnutí ale určitě bylo správné. Zadařilo se i ve studiu?
Asi máte pravdu, škola je důležitá. Státnice jsem zvládla a bakalářku musím do prvního dubna odevzdat. Ještě to teda bude honička, ale měla bych to stihnout (úsměv).

Kolik kamarádů, známých a osob pro vás důležitých do Špindlu přijelo fandit? Cítila jste jejich podporu a byla pro vás důležitá?
Kromě přítele a taťky jsem tam nikoho neměla. Ale já jsem zvyklá, že se mnou nikdo nejezdí a bývám na závodech sama. Jedinou výjimku tvoří světový pohár, když se koná u nás. Kamarádi mi drží palce a posílají esemesky.

No a jak vzali váš úspěch? Měl velký ohlas?
Jasně že jo, ihned po závodě mi volala mamka s bráchou. Sledovali vše v přímém přenosu na internetu. Přišlo mi pak hodně gratulací na telefon i facebook, určitě mi to udělalo radost.

Oslavy ale dlouhé být nemohly, protože vás hned v dalších dnech čekal závod v Koutech na Moravě.
Oslavy nebyly, jela jsem ze Špindlu domů, tam jsem si sbalila tašku a během hodiny jsme jeli do Koutu na další FIS závody.

No a zde se opět zadařilo a přišlo další cenné vítězství…
Vezla jsem si sem dobré pocity z MČR, takže jsem si chtěla opět udělat radost dobrým výsledkem. Sešla se slušná konkurence, takže byla velká šance si zlepšit FIS body. V pondělí jsem závod vyhrála a sjela si nejlepší body v kariéře. V úterý jsem byla čtvrtá.

Budete díky vítězství v MČR brát tuhle sezonu jako svoji dosud nejúspěšnější?
Ne, to určitě ne. Zisk titulu je fajn, ale jinak kromě pár závodů se mi sezona moc nevydařila. Hlavně mě mrzí evropský pohár, v němž se mi vůbec nedařilo.

Co je potřeba zlepšit a na čem zapracovat, aby se příští sezona přiblížila dokonalosti a třeba se i povedlo obhájit titul? Bude na lyže zase víc času po ukončení studia?
Ve studiu chci sice pokračovat, ale tentokrát půjde stranou trochu škola. Příští ročník bude totiž důležitý. Půjde o sezonu před olympijskými hrami, takže na výsledcích bude hodně záležet. Musím být hlavně zdraví, mít dobrou kondiční přípravu, kvalitní tréninky na ledovcích a úspěchy by se měly dostavit. Přála bych si, aby mi vyšly hned první závody, abych se chytla. Mám pak totiž trochu problém s hlavou, když se mi nedaří.

Co pro vás samotnou znamená, když se řeknou Zimní olympijské hry?
Pro mě je to velký sen, který bych si chtěla splnit. Turín mi utekl o kousek, před Vancouverem jsem se zranila, takže bych si to všechno chtěla vynahradit a splnit v Soči.