Petře, už je to dávno, kdy jste začal se snowboardingem?

Tohle je moje asi šestá sezona. Baví mě to a určitě do toho chci dupnout ještě víc.

Kam byste zařadil úspěch ze Špindlerova Mlýna na Snowjamu?

Je to rozhodně můj největší úspěch, určitě nejvíc euforickej. Byla skvělá atmosféra, lidi křičeli, hecovali, fandili. Já bývám na závodech trošku nervák, takže jsem byl rád, že jsem to dotáhl do finále a pak to i vyhrál.

Jízd bylo v závodě víc, která myslíte, že se vám povedla ze všeho nejvíc? Vítězná první jízda ve finále?

Určitě, ta první finálová. Na ni jsem připravil ten nejtěžší skok za celý den, a proto jsem rád, že se podařilo odjet čistě i celou jízdu před skokem. Byl jsem hodně šťastnej. Ten druhej skok jsem udělal spíš pro lidi. Sice to už nevyšlo, ale pak se to podařilo ve večerním Best tricku.

Co máte v závodech radši, nahoře rampu nebo závěrečné skoky?

Skoky, jednoznačně skoky a raily. Chci si hlavně zaskákat. Rampu tak oblíbenou nemám. Mám ji rád, ale nejezdím v ní tak často. Teď jsem byl teprve potřetí v sezoně v rampě, jsem z ní vždycky takovej nejistej.

Berete ji tedy jako zbytečnou povinnost?

(smích) Ne, to zas ne. Určitě se v ní chci dostat někam dopředu, ale musím víc trénovat. Snad to půjde.

Naštve závodníka hodně, když se chystá na skok a udělá chybu hned v rampě? Nese si to sebou při rozjezdu na skok?

Když nevyjde rampa, beru to tak, že body už nebudou takové a beru to jako tréninkovou jízdu, abych si zkusil skok, který budu potřebovat v jízdě další. Abych při něm získal jistotu, že se povede.

V Čechách podobných závodů, jako byl tady ve Svatém Petru, moc není. Jaký byl Quicksilver Snowjam v porovnání se zahraničními akcemi?

Určitě je to na úrovni, byla tu televize, je to dobře medializovaný, skvělá párty, hodně lidí. Jsou tu fajn lidi a v Čechách to je jeden z nejlepších závodů. Přivezl jste si do Špindlu i dostatek svých fanoušků? Přijela většina z rodiny, táta, mamka, brácha i hodně kámošů z Kladna. Jsem moc rád, že to takhle vyšlo, zrovna když tu byli.