Dvaatřicetiletý borec ve finále zdolal o devět let mladšího Martina Nováka z Ostravy a po vítězství 5:0 na body se mohl radovat z docílení své vysněné mety.
Luboši, v sobotu jste si splnil sen a dokázal vyhrát šampionát, z něhož vám zlatá medaile ve sbírce zatím chyběla. Kam tento úspěch řadíte?
Co se mé kariéry týče, pak jej řadím opravdu hodně vysoko. Úplně nejvýš však asi ne. Jde spíš o to, že jsem ještě neměl titul republikového mistra v mužích. Měl jsem pocit, že bez něho nemohu přestat boxovat. Bral jsem to jako nedokončenou práci.
Vy jste se před republikovým mistrovstvím netajil nervozitou. Prozraďte, jak velká v porovnání s jinými akcemi byla?
Máte pravdu, nervozita tam byla. Ostatně ona je nějakým způsobem vždy, ale teď byla jiná. Byl jsem připraven, trénoval jsem opravdu hodně a bral jsem to jako poslední možnost titul získat. S tím jsem do Děčína i odjížděl.
Vyhrát titul v super těžké váze není jen tak. Navíc po docela dlouhé soutěžní pauze. Jak náročná cesta k úspěchu vedla?
Na konci února jsem začal naplno každý den trénovat. Začátek byl dost těžký, potkával jsem se i se zdravotním problémem s nohama. Nejvíc mě tížily popraskaný sval na lýtku a zánět achillovky, to vše právě kvůli náročnému tréninku. Návrat je vždy těžší než průběžná příprava, možná proto jsem byl od začátku trochu podceňovaný.
Vám v rámci přípravy pomohl i nedávný galavečer v trutnovském Uffu. To byla hodně vhodná záležitost, co vy na to?
Byla. Díky úžasné domluvě s Liborem Kasíkem, pořadatelem BTF, se sladil termín a všechno okolo galavečeru tak, aby to navazovalo právě na mistrovství České republiky. Nejdříve jsem absolvoval přípravný
zápas na samotný galavečer v Praze a Trutnov byl zase přípravou na republiku. Všechno skvěle klaplo.
Podle spousty ohlasů se Děčín šampionátu zhostil na výbornou. Jak byste ale porovnal atmosféru na obou zmiňovaných akcích? Galavečer v Uffu a mistrovství republiky na severu Čech?
Šampionát v Děčíně se opravdu povedl. Galavečer BTF v Trutnově také, ale tyto akce jdou jen těžko srovnávat. BTF je dvouapůlhodinová show, rychlá akce pro diváky a pro jejich super zážitek. Zato mistrovství republiky trvá celé tři dny. Tam je to jednoduše o tom, kdo z osmi kvalifikovaných boxerů je v každé kategorii nejlepší. Je to takový boxerský maraton. Finále bylo krásné se super atmosférou, ale jinak to pro lidi bylo dost dlouhé.
Už s ohledem na akce, které se v posledních letech v Trutnově konaly, umíte si představit, že by MČR někdy pořádalo právě Uffo?
Určitě ano. Proběhla tu už dvě mistrovství republiky juniorů. V roce 2004 ho pořádali můj otec s Radkem Horákem a letos trutnovský oddíl boxu. Umím si tu představit i šampionát dospělých a vůbec v Uffu by finálové boje byly super.
Po pauze jste se vrátil do ringu, teď máte titul v kategorii, nad kterou už jiná lepší není. Co dál? Skončíte na vrcholu nebo se své fyzické formy pokusíte využít ke zdolání nějaké další výzvy?
Na to je ještě brzy. O budoucnosti v ringu se budu teprve rozhodovat.
Komu byste rád poděkoval? Kdo se o váš úspěch nejvíc přičinil?
Od začátku mého návratu mi vyšel vstříc kamarád, který se chopil role trenéra na plný úvazek. Rudolf Kraj tomu dal opravdu hodně, za to jsem mu vděčný a nikdy na jeho pomoc nezapomenu. Poděkování zaslouží také Georgios Karadzos, jenž mě podporuje již dlouhé roky a bez něho by to nešlo. No, a kdyby Libor Kasík neuspořádal galavečer v úžasném trutnovském UFFU, tak by nebylo kde boxovat. Předně je tu ale můj otec. To on mě naučil boxovat a nebýt jeho, tak si dnes spolu o mém úspěchu nepovídáme.
Daňové přiznání:
Jak ho vyplnit, do kdy podat, na co nezapomenout, kdy uplatnit slevuTenhle titul mi moc chyběl. Byla to nedokončená práce
Trutnov - Dokázal to. Trutnovský boxer Luboš Velecký byl doposud šestinásobným mistrem republiky. Ještě nikdy ale titul nezískal mezi dospělými a už vůbec ne v super těžké váze. V sobotu to ale na republikovém šampionátu v Děčíně vyšlo.
Kliknutím zvětšíte
Luboš Velecký.
|
Foto: Miloš Šálek