Minulý týden ve středu přišla z biatlonového sportu zpráva o tom, že přední česká závodnice Veronika Vítková ukončila bohatou kariéru. Důvodem je očekávání prvního potomka. Jak sama rodačka z Vrchlabí přiznala, ani po narození miminka se již k vrcholovému sportu vrátit neplánuje.

Na místě je tak poohlédnout se za nástupkyněmi úspěšné biatlonistky, mimo jiné i dvojnásobné medailistky z olympijských her a mistryně světa z roku 2015.

Jednou takovou může být například nadějná Východočeška Tereza Voborníková. Devatenáctiletá juniorka z Hostinného nakoukla do závodů Světového poháru už v loňské sezoně a v té následující by v A týmu české reprezentace mohla dostat příležitostí ještě více. Jak zatím vnímá svou sportovní kariéru a jak bude vzpomínat na o dost zkušenější Vítkovou, to prozradila v rozhovoru pro Deník.

Máte za sebou další průlomovou sezonu, ve které jste se poprvé představila v závodě Světového poháru. Jak dnes na lednový Oberhof vzpomínáte?
Vždycky když si na to vzpomenu, tak jsou to jen samé hezké pocity. V Oberhofu jsem závodila poprvé a zároveň to bylo poprvé ve Světovém poháru, takže na to budu určitě ráda vzpomínat. I přesto jaké bylo počasí.

Hned po závodě vás média začala srovnávat s Gabrielou Koukalovou či Markétou Davidovou, které se debutu mezi biatlonovou špičkou dočkaly později. Jak se vám ta slova četla či poslouchala?
No upřímně, ono se to čte hezky, ale myslím si, že na takové srovnání je ještě opravdu brzo. Nepředvedla jsem ještě skoro nic, aby mě mohli srovnávat třeba s Gábinou. Ale jsem ráda, že jsem dostala šanci takhle brzo si vyzkoušet závodit mezi elitou a být nejmladší závodnicí ve startovním poli.

Vrchlabská rodačka ve čtvrtek ukončila bohatou kariéru.
Biatlonistka Vítková ukončila kariéru. Ve 31 letech čeká své první dítě

Měla premiérová nominace a následný výsledek u blízkého okolí velký ohlas?
Samozřejmě. Rodiče byli nadšení a hned si koupili lístky do Oberhofu, potom i do Ruhpoldingu a přijeli se na mě podívat. Když se vrátili, pouštěli babičkám a dědům videa z kamery, která taťka natočil. Bylo to od nich moc hezké.

Leckdo vám předpovídá velkou budoucnost. V mládežnických kategoriích jste posbírala hodně úspěchů. Které řadíte vůbec nejvýš?
Pro mě jsou největším úspěchem určitě dvě stříbrné medaile z roku 2019 z dorosteneckého mistrovství světa. A pak taky z letošní sezony dvě čtvrtá místa na juniorském mistrovství Evropy. Taky pro mě moc znamenají dvě výhry v celkovém hodnocení Českého poháru v dorostu v zimě a taky dvakrát i v letním biatlonu. To byl začátek před těmi světovými výsledky, takže i proto tyhle úspěchy řadím vysoko.

V PĚTI VĚTÁCH

- Devatenáctiletá biatlonistka z Hostinného.

- Studuje gymnázium v Jilemnici.

- Je dvojnásobnou dorosteneckou vicemistryní světa.

- Vítězka soutěže Biatlonový Superstřelec za sezonu 2018/ 2019.

- Loni také čtvrtá na ME juniorů.

Jak byste vlastně popsala své biatlonové začátky? Kdy vás coby dívku z Hostinného vůbec napadlo věnovat se tomuto sportu?
Moje úplně první začátky byly asi v páté třídě. Ve Strážném se konaly česko-polské dětské zimní hry a naše škola v Hostinném se jich účastnila. Chtěla jsem tam jet hlavně kvůli sjezdovému lyžování, ale podmínkou byl i start na běžkách. Takže mi taťka koupil moje první běžky a začal mě na nich učit. K velkému překvapení jsem ten závod vyhrála.

Rázem tedy registrace do lyžařského oddílu?
Kdepak. Potom jsem od toho upustila a vrátila se k běžeckému lyžování až díky kamarádce, která studovala na sportovní škole ve Vrchlabí. Lyžovala za tamní oddíl a mně se to hrozně líbilo. Dlouho jsem přemlouvala rodiče, abych mohla do oddílu nastoupit. Nakonec se mi to povedlo a začala jsem v sedmé třídě s běžeckým lyžováním. O dva roky později se ve Vrchlabí otevřel klub biatlonu a tam jsem si zkusila biatlon a začalo mě to bavit. Od nástupu na střední školu se věnuji už jen biatlonu.

Jak vidno, dokážete se brzy zakousnout do aktivity, ke které byť jen trochu přičichnete. Co všechno vás v životě ještě podobně baví?
Moc ráda ve volném dni zajdu na kolečkové brusle. Taky mě baví windsurfing. Dřív, když byl ještě čas, tak jsme s taťkou jezdili k moři a nebo na Moravu, kde jsme surfovali. Rozhodně je také mojí oblíbenou činnosti nakupování a kino.

Nyní jste ale v tomto ohledu hodně limitována. V zemi platí nouzový stav s řadou omezení. Vám osobně chybí nejvíc co? V čem jste musela od každodenního programu nejvíc ustoupit?
Vlastně mi to ani tolik nevadí, učím se na maturitu a aspoň mám na učení čas. Ale bohužel kvůli viru nám zrušili poslední závody na mistrovství Evropy, to mě docela mrzelo. A taky závěr sezony je každý rok takový, že se jezdí na dlouhé výlety na lyžích po horách. To letos taky neproběhlo, protože jsme museli být v karanténě.

Oblíbenou akcí Martiny Elhenické bývá Velká cena města Trutnova.
Pekla, vařila, četla knížky... Prostor u Elhenické dostalo i ukulele

Kdy jste například byla naposledy na lyžích, na které jste si tolik zvykla? Dalo se třeba ve vašem případě nějakým způsobem dál připravovat a udržovat v kondici?
Po návratu ze zahraničí jsme museli do té karantény a naštěstí jsem ji přečkala v Jablonci nad Nisou na střelnici. Byl tam zbytek sněhu na stadionu, asi 300 metrů, takže jsem dolyžovala tam, než to roztálo. Chodila jsem i střílet. Jinak teď doma chodím běhat do lesa, jezdím na kole a posiluji, takže vyloženě mě to neomezuje. Jen musím trénovat sama.

Uplynulou sezonou jistě řadíte hodně vysoko. Nyní je ale třeba klást si další postupné cíle. Jaké budou v období 2020/2021?
Každý rok říkám, ze je pro mě úspěch, že jsem zdravá a absolvuji celoroční přípravu bez omezení. Takže to bude letos zase další cíl. Jinak je samozřejmě cílem stabilizovat se více ve střelbě a podávat co nejlepší výsledky. Na co to bude stačit, se uvidí.

Je jedním z cílů stát se stabilní členkou reprezentačního A týmu a objíždět závody Světového poháru? Nebo to berete tak, že vše má svůj čas?
Určitě by bylo fajn trénovat v A týmu, ale neupínám se na to. Máme kvalitní podmínky a trenéra i u juniorů.

Na druhou kolej jistě nelze úplně odklonit školu. Kam v tomto ohledu směřují a budou směřovat vaše kroky?
Jak jsem už zmínila, za měsíc budu maturovat. Jsem také už přijatá na Masarykovu univerzitu v Brně, kde budu studovat výživu a regeneraci.

Prozradíte, kdo je pro vás ať už ve světě nebo u nás biatlonovým vzorem? Je někdo, s kým byste se chtěla v tomto odvětví potkat?
Vyloženě jeden vzor asi nemám. Když jsem byla v Oberhofu, tak jsem tam potkala většinu sportovců, které jsem si vždycky přála potkat. Ale určitě mezi ně patří Dorothea Wiererová a Johannes Boe.

Ve čtvrtek ukončila kariéru jedna z hvězd českého biatlonu. Jak vy budete vzpomínat na Veroniku Vítkovou. Jaký moment s ní spojený se vám například vybaví?
To, že Verča skončila, mě samozřejmě mrzí. Vzpomínám si, když přijela z olympiády a potkaly jsme v Jablonci. Přišla ke mě a začala mi gratulovat k pátému místu na mém prvním mistrovství světa. Byla jsem úplně v šoku, že mi gratuluje a přitom sama si přivezla medaili z olympiády. Takže toho si od ní moc vážím, že mě ještě tenkrát vůbec neznala a i tak za mnou sama přišla, to bylo moc hezké gesto.

Podkrkonošský motocyklista už se těší na další závody.
Konečně drželo zdraví. Nejvíc se dařilo v Portugalsku

Mistryně světa, ale i trojnásobná medailistka z olympijských her

Jednou z nástupkyň biatlonistky Veroniky Vítkové by se již brzy mohla stát Tereza Voborníková z Hostinného.Zdroj: Jiří NovotnýČtvrtek 23. dubna byl dnem, kdy přední česká biatlonistka Veronika Vítková (31) oznámila ukončení své bohaté sportovní kariéry. Prvního velkého úspěchu dosáhla ještě coby osmnáctiletá, když se stala dorosteneckou mistryní světa (2006). O tři roky později se rodačka z Vrchlabí radovala ze zlaté medaile i na juniorském světovém šampionátu (štafeta). Skvělý start kariéry přibrzdily zdravotní potíže. Když ale Veronika překonala meningitidu, pod vedením trenéra Jindřicha Šikoly se vrátila do TOP formy a po boku Gabriely Soukalové nastartovala doslova biatlonovou mánii v zemi. Medailové žně obou biatlonistek v závodech Světového poháru, mistrovství světa i ve štafetě olympijských her, učinili z jejího odvětví nejsledovanější zimní sport v republice. V roce 2018 Vítková získala první individuální medaili z velké akce. Byl jí bronz z OH v Pchjongchangu. Rok 2019 už i ze zdravotních důvodů úspěšný nebyl a s přispěním radostné zprávy, že očekává narození potomka, ukončila reprezentantka z Jilemnice úspěšnou kariéru.

Největší úspěchy Veroniky Vítkové:
1. místo na MS (2015, smíšená štafeta)
1. místo z MSJ (2006, vytrvalostní závod)
1. místo z MSJ (2009, štafeta)
2. místo na ZOH (2014, smíšená štafeta)
3. místo na ZOH (2014, štafeta žen)
3. místo na ZOH (2018, sprint)
3. místo z MS (2013, smíšená štafeta)

Trenér Petr Luštický (vpravo) musel z úspěchů skeetaře Tomáše Nýdrleho jásat. Po stříbru z Evropských her v Minsku dosáhl hradecký brokař na titul mistr světa.
Reprezentační kouč skeetařů Luštický: Máme vynikající generaci. V ideálním věku