Trenér basketbalistek Kary Trutnov to měl za sebou. První start na Krkonošské 70. „Krásná práce. Čekal jsem, že to bude horší,“ zářil devětatřicetiletý sváteční lyžař.

Běžky na nohách měl po deseti letech. „Díky tomu, že mi je Charlie (masér Karel Nývlt – pozn.) exkluzivně namazal, neměl jsem v závodě žádnou krizi, žádnou slabší chvilku,“ vynášel do nebes práci osobního servismana.

Ale nemyslete si. Žádný zběsilý sprint trutnovští fanoušci, kteří v sobotu mezi sebe „svého“ trenéra přibrali, na trati nepředváděli. „Naše tempo? Takové společensko–sportovní,“ uculoval se Martin Petrovický a hned začal vyprávět, jak se okamžitě po startu přes jejich dvě party přehnali všechny ženy a veteráni, kteří vybíhali za nimi.

„První polovinu trati jsme tak projeli úplně sami. A když jsme se na první kontrole občerstvili, už nás zase začali předjíždět lyžaři, kteří se vraceli ze sedmdesátky a padesátky,“ přibližoval Petrovický s úsměvem jejich boj na trati.

Největším zážitkem z K70 se pro trutnovského kouče stal závěrečný sjezd do cíle.

„Vůbec jsem netušil, když jsme tou sjezdovkou ráno stoupali, že tudy budeme sjíždět i dolů,“ divil se. „Protože jsem jel skoro poslední, viděl jsem kluky přede mnou padat jako kuželky a musel jsem se smát. Ale zároveň jsem se i hrozně bál. Bylo to extrémně ledovatý,“ pronesl Petrovický. Zvládl bez pádu. „Půl kopce jsem to plužil tam, kde byly velké nánosy sněhu, ale nakonec jsem to také pustil dolů,“ prozradil úspěšný návod.

A jaké místo ve výsledcích bude spojováno s jeho premiérovou účastí na K70?

Odpověď je žádné.

„Naše plánovaná diskvalifikace proběhla,“ hlásil trenér. Oficiálně je trať 25 km vypsána pouze pro ženy a veterány. „I tak jsme si to všichni užili, teda až na Lukáše Mitáčka, který se závodem protrápil. Počasí vyšlo parádně,“ uzavřel Petrovický.