Naprosto unikátního ocenění se v pondělí krátce po poledni dostalo dnes již legendární české plachtařce Janě Vepřekové. Rodačka ze Dvora Králové nad Labem ve zcela výjimečné kategorii při vyhlášení nejlepších leteckých sportovců za rok 2022 obdržela cenu za celoživotní přínos letectví a za příkladnou reprezentaci České republiky. Ocenění ji předával mimo jiné armádní generál a nově zvolený prezident republiky Petr Pavel.
„Děkuji Aeroklubu České republiky za toto ocenění, kterého si moc vážím. Děkuji všem, kteří mi umožnili po celých těch 41 let reprezentovat naši zemi, byly to úžasné roky a moc jsem si je užila. V neposlední řadě děkuji samozřejmě mé rodině, která mi po všechny ty roky tolerovala, že jsem převážně v létě byla někde ve světě,“ nechala se Vepřeková slyšet krátce po předání své ceny na pondělním slavnostním vyhlášení v Roudnici nad Labem.
Vepřeková absolvovala první mezinárodní závody v roce 1983 na soutěži socialistických zemí v Bulharsku, kde jako nejmladší účastnice zvítězila v soutěži žen. Z mistrovství světa a Evropy přivezla celkem neuvěřitelných deset medailí, přičemž se závody konají jednou za dva roky. Za čtyřicet let závodění se tedy může pyšnit padesátiprocentní úspěšností.
V historii světového plachtění žen má Jana Vepřeková na šampionátech největší počet účastí. Na konci loňské sezony se rozhodla ukončit reprezentační kariéru a důstojně se rozloučila bronzovou medailí z mistrovství světa v Anglii. A statistiky na závěr? Dosud má nalétáno 5305 hodin, 2344 startů a dohromady 253935 kilometrů.
Pro Janu Vepřekovou létání bylo a stále je celoživotním stylem života, celoživotním koníčkem. Přesto se na konci loňské sezony rozhodla svou reprezentační kariéru ukončit. „Je to tak. Byla jsem tam neskutečně dlouho. Do reprezentace jsem se nominovala na mistrovství republiky v roce 1981 a přesto, že se mi narodily dvě děti, byla jsem v ní dosud,“ pronesla oceněná v den slavnostního vyhlášení.
Jak sama přiznala, loučení se sportem, jemuž se roky věnovala, není jednoduché. „Ano, to loučení asi bude těžké, zvlášť na jaře, až naskáčou ty správné mraky pro plachtění. Myslím si ale, že všechno má svůj čas a právě nyní už bylo na čase skončit.“
Znamená to však, že by se už členka královédvorského aeroklubu neměla do větroně posadit? „Mě hlavně bavilo to mé závodění. Proto nevidím důvod se někde vznášet nad Dvorem Králové nad Labem a koukat dolů. To by mě asi moc nebavilo. Proto jsem se rozhodla tu svoji leteckou kariéru opravdu definitivně ukončit. Věřím ale, že když budu chtít do vzduchu, mohu letět s manželem nebo mě sveze někdo z kamarádů.“
Mimochodem k létání Vepřekovou přivedla starší sestra. „V tanečních tancovala s klukem, jenž začínal létat a přivedl k tomu jí. Pozvala mě na letiště a já už jsem tam zůstala taky. To bylo v roce 1974,“ poznamenala.
Profesionálně se však i přes své úspěchy na plachtění nevydala, zůstala u profese učitelky. „Plachtařů profesionálů je opravdu velice málo, zůstala jsem ve školství a na závody jsem chodila jako hobbistka,“ dodala.
A jak vidí budoucnost svého sportu? „Pevně věřím, že následovníků bude dost. Do reprezentačního týmu naskočilo několik mladých děvčat, které si myslím, že budou jednou velice dobré. Věřím, že v našem českém plachtění budu mít následovnice.“