Tuplované jubileum Zlaté přilby. Pusinky do sedmnácti zemí, pojede i Doyle

Startovní listina doslova praská ve švech. Fajnšmekři ploché dráhy si jistě přijdou na své. Na hlinitopísčitém povrchu svítkovského oválu se jim předvede hned kvarteto, které se může každý večer s vítěznou přilbou pomazlit.

„My už nemůžeme jít s jezdeckou úrovní dolů. Já si myslím, že se pořád zvedá. Zlatá přilba má světový věhlas. Ať je to, jak chce, možná ani my to nemůžeme docenit jako samotní jezdci. Pro ně jet a hlavně získat trofej je démonické. Když ten belík mají na hlavě, tak je to ocenění jejich plochodrážního života. Nic většího není,“ vysvětluje Evžen Erban, dlouholetý manažer Zlaté přilby.

Vítěznou slast v Pardubicích již zažili Chris Holder, Patryk Dudek, místní Václav Milík jako poslední Čech a především Jason Doyle. Ten má na rozdíl od vyjmenovaných kolegů doma v Austrálii hned tři přilby ze stříbra. A je na ně náležitě pyšní, protože každá je originálem.

„Doyle tvrdí, že vyhrát Zlatou přilbu je lepší než být mistrem světa,“ podotýká Erban.

Zlatá přilba je jeho láskou. Erban zastavoval dům a jezdci neusmlouvají ani euro

Do Pardubic se vrací s jediným cílem odvézt si do rodného Newcastle čtvrtou trofej. Motivaci mu zvyšuje fakt, že jeho krajan Leigh Adams získal o jedno prvenství více. Nabízí se paralela obou plochodrážních legend. Dosáhli hattricku, potom nechali nabažit někoho jiného. Adamsovi se návrat na nejvyšší stupeň podařil. Jak odpoví Doyle? A bude mu případně stačit dorovnání třetího nejúspěšnějšího jezdce historie.

„Mladá Štanclová si z něj dělá srandu, žen její táta jich má pět.“

Ano, před Adamsem už jsou pouze Jiří Štancl a absolutním rekordmanem je dánská ikona Ole Olsen. Ten si musel na sedm helm pořídit zvláštní vitrínu…

Druhou zlatou přilbu si přeje získat Václav Milík. Okruh ve Svítkově využívá jako domácí jezdec k tréninkům, takže zná každý milimetr dráhy.

„Když už jsem jednou Zlatou přilbu vyhrál, tak jsem si nastavil laťku, že každá jiná pozice než první místo beru jako neúspěch. Kdybych získal dvě, tak bych si alespoň potvrdil, že první vítězství nebylo náhodné. Navíc bych předstihl mého trenéra Tomáše Topinku i reprezentačního trenéra Milana Špinku,“ usmívá se Milík.

Chtít je jedna věc a druhá přetavit touhu na dráze. Milíkovi se však v letošním roce nedaří podle představ.

„Jdu do toho pokaždé stejně. Ale rok od roku je to těžší. Fakt se musí všechno sejít.

Zlatá je pro Milíka všechno. Vítězstvím si nastavil laťku a už pod ní nemůže jít

Nejnáročnější je dostat se do finále. Samotné finále už je také o štěstí. V České republice se jedná o úplně největší závod. Navíc v Evropě je to historicky nejstarší volný závod. Tím, že jsem Pardubák, je to úplný top, co kde může být,“ popisuje své pocity a vzpomíná na ten nej.

„Mít takovou trofej doma je něco úžasného. Vítěz může být jenom jeden. Každý, kdo do Svítkova přijede, tak jedině s tím, že si chce odvézt zlatou helmu. Jakmile se člověk dostane do finále, o to více v něm touha sílí. Být čtvrtý pátý je pak lepší než skončit druhý nebo třetí. Když člověk stojí na tom pódiu a kouká jak si kolega nasazuje helmu, tak ho to štve o to více.“

Nejstarším vítězem, respektive nejdelší doba uplynula od jeho triumfu, ze čtveřice, která startuje v 75. ročníku závodu je Chris Holder (2014). Naopak post nejmladšího zaujímá Patryk Dudek (2021). Ten způsobil ve své zemi, která se vyhoupla do čela plochodrážních velmocí, šílenství.

„Poláci si myslí, žen jsou pupek plochodrážního světa, ale když ji vyhrál Dudek, tak byl oslavovaný pomalu jako národní hrdina,“ směje se manažer Zlaté přilby.

Zlatou krásku si vysloužil Bewley. Milík potěšil domácí příznivce druhým místem

Pořadatelé se snaží o co největší rozmanitost startovního pole. Pro zajímavost: chybí obhájce prvenství Bewley

„Jezdce vybíráme na základě výkonnosti a také musíme být diplomaté. Jezdí k nám fanoušci také z Maďarska, Rakouska, Slovinska, takže vždycky tu jednu pusinku musíme dát jejich jezdci, aby měli komu fandit. No a každé plochodrážní velmoci jako Velké Británii, Austrálii, Polsku přidělíme maximálně čtyři karty. Zkrátka to chceme tak, aby se do startovního pole vešlo co nejvíce národností. Zpravidla se držíme čísla jedenáct, dvanáct,“ objasňuje strategii pozvánek Erban.

Nicméně pro jubilejní ročník, když se dá říct, že Zlatá přilba se koná s přestávkami už tři čtvrtě století, rozdali pořadatelé těch pusinek sedmnáct.

A pozvánky nedostali jen aktivní jezdci. Jubileum si nenechají ujít ani slavní vítězové z minulosti Zlaté přilby.

„Pozvali jsme žijící vítěze Zlaté přilby. Minimálně deset by se jich mohlo objevit. Mohu prozradit, že jsou mezi nimi Jason Crump, Nicki Pedersen, Jeremy Doncaster a především Ole Fundin. Devadesátiletý pán, který u nás vyhrál v roce 1967. To mě těší nejvíce,“ říká na závěr Evžen Erban.