Pane řediteli, z Dárcovských listin u nás vládnoucích stran jsme zjistili, že vaši zaměstnanci obdarovali v uplynulých letech politické strany nemalými finančními částkami. Současně vaše firma získává každoročně zakázky za miliony korun. Nejeví se vám tato souvislost podivná?

Nevidím nic divného na tom, že v regionu, kde sídlíme, taky stavíme. Jsme tady zavedení, máme technické a personální zázemí, a to všechno jsou konkurenční výhody. Divné by spíš bylo, kdyby tady stavěly firmy z Aše nebo Drážďan.

Máte také lepší známosti, sponzory politických stran z řad vašich zaměstnanců. To nejsou konkurenční výhody?

Jistě že, jsou. Přece se firma naší velikosti nemůže stranit veřejného života. A naše předvolební sbírky, ty už patří k firemnímu folkloru.

A není to spíš tak, že vy tu sbírku nařídíte nebo dokonce skrytě financujete?

Nařizovat u nás není zvykem. Je ale pravda, že tuhle aktivitu pracovníků vedení firmy podporuje. Veřejná angažovanost je součástí naší strategie.

Takže firma do sbírek přispívá?

Firma nikoliv, ale management ano. Přece to nenecháme jen na řadových pracovnících.

A můžete mi prozradit, kolik přispíváte vy osobně?

Přispívám přiměřeně mým majetkovým možnostem.

Takže podle vás je vše v pořádku. Finančně přispějete politickým stranám, od nich získáte veřejné zakázky a tak pořád dokola?

Já bych to, když dovolíte, obrátil. Protože jsme místní a přiměřeně kvalitní, vyhráváme přiměřený počet zakázek v pardubickém regionu. Ty regionální zakázky netvoří ani deset procent obratu firmy. Mimo financování sportovních, kulturních a jiných neziskových aktivit v našem městě tady přiměřeně podporujeme také politické strany, které považujeme za slušné a regionu prospěšné. Odhaduji, že to všechno dohromady může představovat částku blížící se k deseti milionům korun ročně, které ovšem musíme nejdříve vydělat. Podpora politických stran se na celkové částce podílí řádově jednotkami procent.

Která zdejší politická strana je podle vás slušná?

Kdysi jsem vyslovil kreativní názor, že je mnoho gaunerských firem, které podporují gaunerské politiky. A jednou z cest k nápravě může být to, že slušné firmy budou podporovat slušné politiky. Je nezbytné vytvořit jakési „spiknutí slušných“, takovou neformální horizontální občanskou strukturu.

Jaké výsledky přineslo vaše „spiknutí slušných“?

Například zrušení PPP projektu na výstavbu dálnice D 47 po volbách v roce 2002. Tenhle tunel „do budoucna“ dělal na mnoho let dopředu velkou díru do financování státní dopravní infrastruktury. A navrch nabídnu sobecký argument, že za ušetřené peníze se v následujících letech bezpochyby postavila a jistě i postaví spousta jiných staveb, na kterých se nejspíš podílí, jako jeden z dodavatelů, i naše společnost.

Když náš rozhovor shrneme, vy považujete „kupování“ veřejných zakázek za dary politickým stranám za normální a prospěšné?

Slečno redaktorko, jestli si myslíte, že mnohamilionové či dokonce miliardové zakázky lze koupit za desítky tisíc, byla byste z levného kraje. Podívejte se třeba na články o gripenech. Úplatky patří do úplně jiné, o mnoho řádů vyšší kategorie, než nějaké desetitisícové dary.

Takže mi chcete říct, že firma jedná čestně a dodržuje zákony?

Jednáme v souladu s dobrými mravy. Řada zákonných ustanovení je totiž formulována nešťastně. Některé jsou vyloženě špatné. Kontraproduktivní.

Takže vy zákony nedodržujete, protože jsou v rozporu s „dobrými mravy“? A dokonce k tomu nabádáte ostatní?

Já bych to až tak příkře neformuloval. Pokud si kdokoliv myslí, že je nějaké ustanovení zákona v rozporu s dobrými mravy, že nepřináší prospěch nebo dokonce škodí, má na vybranou mezi stádní poslušností a občanskou statečností. Tohle je právo svobodné volby každého z nás. Bylo tomu tak v minulosti a je tomu tak i v dnešní době.