Za vznikem Medokomercu stáli v 90. letech dva včelaři a jejich rodiny. Jedním z nich byl otec pana Milana Ladislav, druhým Josef Novák. Oba v 70. a 80. letech patřili mezi největší včelaře v Československu. Na začátku to byl jen výkup medu přímood včelařů a jeho prodej v nezpracovaném stavu převážně do Německa.

„Teprve později jsme začali med také balit. Do firmy jsem nastoupil v době, kdy jsme začínali balit med pro obchodní řetězce. Začínali jsme s nulovým kapitálem, půjčila nám rodina a banka,“ vzpomíná Milan Špaček.

Iveta Mičková (na snímku) převzala firmu na výrobu přikrývek od rodičů. Že se jí daří, nasvědčuje i loni otevřený kamenný obchod v Třebíči.
Po vzoru rodičů vyrábí přikrývky a polštáře. Trendem jsou přírodní materiály

„Firmu zakládal můj otec, já jsem ji plně převzal před šesti lety. Dnes ve firmě pracuje i můj syn. Manželka mě v práci podporuje a má se mnou trpělivost. Med má samozřejmě ráda, květovým si sladí kávu, jako snad celá naše rodina. Kromě syna mám ještě dvě dcery. Obě studují na VŠCHT, což bychom dokázali v našem podnikání určitě dobře využít. Jakým směrem se ale po skončení školy vydají, to je na nich.“

Med jako víno

O medu a dění ve firmě by dokázal Milan Špaček vyprávět donekonečna. „Podle barvy, chuti a vůně rozeznám, zda je med český, východoevropský nebo třeba jihoamerický. Je to podobné jako s vínem. Je třeba chuť v puse zneutralizovat suchým pečivem a zapít obyčejnou vodou,“ usmívá se a dodává, že zajímavý je například avokádový med z Mexika, eukalyptový z Uruguaye, slovenský jedlový, květový z Chile a Kuby. Z českých medů má nejradši lipový a smrkový a sladí si jimi i kávu.

Česká produkce medu nedostačuje tuzemské spotřebě, proto dovážejí med ze zahraničí. „Dovozové medy procházejí velmi přísnou kontrolou ve speciální německé laboratoři. Mezi lidmi panují obavy z míchání medů z různých koutů světa. Každý námi nakoupený med je ale velmi kvalitní a dobře promyšleným mícháním docílíme ideální chuti, vůně i konzistence.“

Manželé Richtrovi ve svém království zásuvek a vypínačů.
Porcelánové vypínače nemohli nikde sehnat. Tak je manželé začali vyrábět sami

Medokomerc má tři hlavní oblasti dovozu medu: Česko, zbytek Evropy a Jižní a střední Ameriku. V rámci Evropy dováží nejvíce z Ukrajiny, Bulharska a Španělska, z Ameriky z Argentiny, Uruguaye, Mexika a nově i z Kuby. Dříve zkoušeli Turecko, Indii, Vietnam a Čínu, ale kvalita medu z těchto zemí je nízká, tak to vzdali.

„Ročně zpracujeme a zabalíme asi tři tisíce tun medu. Ten putuje většinou do obchodů a potravinářských firem, případně menších pekáren. Máme i vlastní e-shop. Hlavní odbyt máme v ČR, ale dodáváme med do celé Evropy,“ říká Milan Špaček.

Čtyři desítky zaměstnanců 

Ve firmě Medokomerc pracují téměř čtyři desítky lidí. Výrobní areál a sklad dovozových medů je v Čestíně u středočeského Benešova, obchodní zázemí a sklad českého medu je v Jaroměři. A co Milan Špaček říká na všeobecný názor, že med by se neměl dávat do právě zalitého horkého čaje?

Ředitel společnosti Smurfit Kappa Jiří Bidšovský.
Papír v hlavní roli. Umíme zabalit bankomat i malý krém na ruce, říká Bidšovský

„Ono to s tím čajem není úplně pravda. V medu sice při vyšších teplotách vzniká nežádoucí látka, ale musí být takové teplotě vystaven delší dobu. Pokud si medem osladíte horký čaj, med se neznehodnotí dříve, než čaj vystydne. Změřil to i Výzkumný ústav včelařský. Mnohem horší je dlouhodobé skladování při vyšších teplotách. Med je nejlepší skladovat v chladu a temnu,“ dodává medový someliér.