Do konce příštího roku by se měla otevřít obchodní část s hypermarketem, hobbymarketem, fast foodem, řetězem menších obchodů a parkovištěm. Poté vzniknou objekty lehkého průmyslu. Po dokončení může zóna nabídnout 300 až 500 nových pracovních míst.

„V první fázi vznikne obchodní část, která je strategická pro průmyslovou zónu. Investor totiž připraví nezbytnou infrastrukturu pro průmysl, kterou by jinak muselo zafinancovat město z veřejných prostředků,“ podotýká trutnovský starosta Ivan Adamec.

Pozemky pro výstavbu zóny, kterou město plánuje již deset let, vlastní od loňského roku developerská společnost Mapon a Trutnov z prodeje získá postupně v dalších letech až 30 milionů korun.

Místo má dobrou dopravní obslužnost

Proč zvolilo město pro zónu Krkonošská zrovna místo při hlavním tahu do Krkonoš a nevyužilo jiné lokality, například budovy Texlenu, vysvětluje starosta Adamec takto: „Pro vytvoření průmyslové zóny je dopravní obslužnost jedním z hlavních východisek. Přijíždět do ní budou denně stovky aut a také zásobovací kamiony. Vzhledem k tomu, že ulice Horská a Polská jsou již nyní vytíženy na maximum, bylo prakticky vyloučeno využít jiné průmyslové areály ve městě. Zvolená lokalita je snadno dostupná jak pro místní, tak pro lidi přijíždějící z hor.“

V daném místě je navíc jen minimální rezidentní zástavba a komunikace se s nárůstem počtu aut vypořádají bez problémů. Město počítá s tím, že pro zajištění plynulosti dopravy vzniknou na dané komunikaci dva kruhové objezdy, a to u výjezdu od autobazaru Stolín a v opačném směru od hor.

Vznik zóny kritizují hlavně zelení

Vznik průmyslové zóny má ale i své kritiky. Jiří Kulich, předseda místní organizace Strany zelených v Trutnově, shrnuje hlavní důvody nesouhlasu v tiskové zprávě, kde uvádí, že „v současné době neexistuje žádná studie, která by potvrdila radnicí slibovaný pozitivní přínos zóny pro Trutnov. Naopak můžeme v zahraničí i u nás najít řadu příkladů, kdy měly podobné obchodní zóny naprosto zdrcující dopad na živnostníky v okolí nově vzniklého obchodního centra. Špatně placená místa, která v takových komplexech vzniknou, rozhodně nevyváží pracovní místa ztracená v prodejnách v centru města.“ Podle jeho slov také bude mít průmyslová zóna Krkonošská negativní vliv na trutnovské drobné obchodníky a živnostníky.

S tím ale starosta Adamec nesouhlasí. „Pokud bude zóna někomu konkurovat, tak jedině dalším marketům ve městě nebo hradeckým obchodním zónám, kterým, jak doufám, ubudou trutnovští zákazníci. Centrum města nadále zůstane přirozeným centrem místních i turistů s takovou nabídkou, která odpovídá poptávce. Zóna přiláká další zákazníky z širokého okolí a někteří živnostníci se mohou se svým podnikáním přesunout do prostorů v obchodní zóně, která pro ně bude lukrativnějším místem,“ tvrdí Adamec a pokračuje: „Zóna přinese několik stovek pracovních míst a nabídne zboží, za kterým místní dojíždějí. Její umístění je pečlivě zvoleno tak, aby lidi nezatěžovala ani dopravou, ani hlukem. Vznik v minulém volebním období schvalovali i zvolení zástupci Strany zelených a také byla součástí koaliční dohody.“

Jak šel čas při plánování Krkonošské?

2001 – vymezení plochy v územním plánu města.
2003 – na konci roku se město přihlásilo do programu „Akreditace průmyslových zón“ zajišťovaného CzechInvestem a MPO.
2004 – zahájeno řešení vlastnictví a získání pozemků pro PZ převodem pozemků od Pozemkového fondu ČR a dalších vlastníků.
2005 – vydáno rozhodnutí o využití území na základě studie zastavitelnosti průmyslové zóny.
2006 – v listopadu byla uzavřena kupní smlouva a byl zrealizován odkup pozemků od Pozemkového fondu.
2007 – na žádost města Trutnova byl proveden výmaz předkupního práva pro Pozemkový fond na část pozemků se souhlasným stanoviskem MPO a CzechInvestu.
2008 – uzavřena smlouva mezi městem Trutnov a společností Arkadia, a.s. o spolupráci. Obě strany zavazuje, jakým způsobem budou spolupracovat při realizaci investic v PZ Krkonošská. V tomto roce město směnilo části pozemků s Arkadií kvůli ucelení pozemků v PZ a poté od společnosti některé pozemky odkoupilo. Na konci roku vstoupila do jednání o koupi a pronájmu pozemků v PZ firma Brose CZ, oficiální žádost podala v lednu 2009, ale v dubnu 2010 od záměru kvůli následkům hospodářské krize ustoupila.
2009 – v únoru developerská společnost Mapon a.s. podala nabídku na pronájem a následné odkoupení jiné části pozemků. Zastupitelstvo v květnu souhlasilo s pronájmem a s prodejem části pozemků dle podané nabídky.
2010 – zastupitelstvo schválilo pronájem a následný prodej pozemků v celé PZ Krkonošská. Se společností Mapon byla uzavřena „Nájemní smlouva s dohodou o budoucí smlouvě kupní a o zřízení věcného břemene“. Nájem činí 1 Kč/m2/rok. Kupní cena pak byla stanovena na 30 milionů Kč. Nájemci zajistí provedení stavební, technické a dopravní infrastruktury na vlastní náklady pro celou PZ.

Námitky má ale Strana zelených i proti firmě Mapon. „Jedná se o zcela neznámou firmu bez historie, která nemá s takovouto činností žádné zkušenosti. Mapon má navíc utajenou vlastnickou strukturu a v jejím vedení jsou dle výpisu z obchodního rejstříku lidé blízcí městskému radním Martinu Vokatému, který tak ze své pozice o záměru stále spolurozhoduje. Kromě toho firma Atip, jejímž je Vokatý spolumajitelem, celou zónu projektovala. Tohle je podle nás zcela učebnicový příklad střetu zájmů,“ tvrdí Jan Balcar, předseda Krajské organizace Strany zelených.

Na to starosta Adamec reaguje: „O změně pozemků v územním plánu se hlasovalo před deseti lety a od té doby proběhla už tři volební období, během nichž se zóna připravovala k realizaci. Pokud se jednalo o průmyslové zóně, tak se Martin Vokatý hlasování neúčastnil. Dlouhodobě má zóna jasnou podporu koalice i opozice. Pozemky získal v řádném výběrovém řízení soukromý developer, který se přihlásil do soutěže jako jediný, takže střet zájmů je zcela jistě vyloučen.“

(mj, red)