Požáry komínových těles vznikají podle něho hlavně proto, že lidé komíny pravidelně nečistí. „Ve starých zástavbách nebo domech vedou skrz komíny trámy. Pokud v komínovém tělese chytnou saze, hrozí zde nebezpečí přenesení požáru přes trám do podlahy a dále na celou budovu,“ vysvětluje Křapka.
Při zásahu na hasiče čeká několik nebezpečí.

„Obtížná je orientace v zakouřeném prostředí, stísněné prostory. Nebezpečné může být dohledávání ohniska požáru. Často bývá skryto v podlaze, kde vedou trámy. Zde je nutné podlahu rozebrat a ohnisko uhasit. Hrozí nebezpečí propadnutí. Když zasahujeme na střechách u komínů v zásahových oblecích a s dýchači na zádech, hrozí nám nebezpečí pádu. Proto je třeba se jistit a pomáhat si minimálně ve dvou,“ říká profesionální hasič.

Následné hašení je také obtížné. Pokud chytne plamenem, komínové těleso dosahuje velkých teplot a hrozí jeho prasknutí. Tím by se zvýšilo nebezpečí, že se oheň rozšíří do objektu. Komíny se však nesmí hasit vodou, mohlo by dojít k explozi. Voda by se totiž rozložila na vodík a vodní páry. Požár komínových těles se tak hasí sypkými materiály - pískem, štěrkem nebo sírou, která vyrobí sirní kouř, tím se oheň uhasí.

Jinak na řadu přichází klasická kominická štětka nebo koule a je třeba komín vymést. To se děje v případě, pokud se nejedná o „obrácenou raketu“. „Tak říkáme případu, kdy přijedeme k požáru komínu, ze kterého šlehají plameny a z dálky vypadá právě jako obrácená raketa,“ dodává Petr Křapka.