Kliknutím zvětšíte„Zlepšuju se i ve druhé lize. V mém věku potřebuju hrát a hrát,“ vykládá jedendvacetiletý stoper, který ve středu rozhodl první duel ve FORTUNA:NÁRODNÍ LIZE proti Vlašimi. V neděli ho se spoluhráči čeká další test, výjezd do Jihlavy. „Jsme silnější než na jaře,“ je přesvědčen.
Takže jste srozuměn s tím, že Hradec jasně vyhlašuje, že chce postoupit?
Ano, myslím, že by bylo špatné, kdybychom nepřijali roli favorita. Jinak to nejde – a teď za tím musím jít.
Ale nebude to lehké, jak ukázala už Vlašim. Budou další zápasy podobné, budete pořád dobývat?
Stávalo se nám to už na jaře, že jsme hráli na jednu bránu, jenže neuměli jsme se s tím porvat. Teď proti nám bude hrát většina týmů podobně, ale my už teď máme vyzrálost i kvalitu a poradíme si s tím.
Vy osobně máte nyní pevné místo v sestavě. Věřil jste už jako kluk, že z vás bude profesionál?
Byl jsem k tomu vedený odmalička. Taťka hrál fotbal, mamku to také dost zajímalo. Rodiče byli nastaveni tak, že k fotbalu dost vzhlíželi. Někdy v patnácti, v pubertě, kdy se to lámalo jsem cítil, že by z toho mohlo něco být.
Táta na vás byl přísný?
Jezdil se mnou všude, ale tlak na mě nevyvíjel. Jen se mi snažil poradit, nebylo to nic kritického.
Byl jste poctivák?
Úplně ne. Ne, že bych byl lemple, ale spíš jsem tím nějak proplouval. (usmívá se)
Proplul jste až do reprezentační jedenadvacítky a k angažmá v Aue. Jaké bylo Německo?
Šel jsem tam z Boleslavi v zimě 2019 na hostování, líbilo se mi tam moc. Aue je příjemný rodinný klub.
Ale moc jste nehrál. Proč?
Bylo mi devatenáct, přišel jsem těsně před prvním mistrákem a bylo mi řečeno, že mě musí trenér otestovat. Pak se hrálo o záchranu – a když se povedla, tak jsem naskočil. Jenže odehrál jsem tři zápasy a zranil se.
Proto hostování skončilo?
Ano, s kolenem to vypadalo na operaci, navíc cena byla docela vysoká.
Dá se Německo srovnat fotbalově s Českem?
Profesionalismu je tam o dost vyšší, to se musí uznat. Tréninky jsou podobné, jen je tam větší důraz na detail, tady zase na taktiku. Je tam víc individualit, méně svázanosti. Druhá Bundesliga je na úrovní první české.
Co prostředí?
To je jinde. (usměje se) Na nás chodil providelně 13 – 14 tisíc lidí, v Hamburku přišlo šedesát. Super…
Poté jste se vrátil do Mladé Boleslavi, kde jste se však neprosadil.
Byl jsem po zranění, vlastně jsem se stal hráčem béčka ve třetí lize. Necítil jsem, že se prosadím, že budu platný člen týmu.
Tak jste kývl Hradci?
A byl to dobrý tah…
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
