Takového jednání jsou schopni pouze sociopati nebo úzkostní nezralí jedinci. Velmi často je však pojem zavržený rodič využívaný či spíš zneužívaný tím, kdo se v rodině choval takovým způsobem, že potomci oprávněně odmítají jakýkoliv porozvodový kontakt. Existují i zavržené děti. Ty žijí ve společné domácnosti s rodičem, který je pro ně emocionálně nedostupný. Neprojevuje jim lásku, nezajímá se o jejich úspěchy a zveličuje jejich potíže. Případný rozvod a odchod nevyrovnaného rodiče takovým dětem nakonec přináší úlevu.

Vám se ale nic takového nestalo. Zamilovala jste se do slušného muže. Porodila jste mu děti, které byly chtěné a plánované. Věřila jste, že je společně vychováte. Jenže najednou váš partner odešel za jinou ženou. Představa o společném životě se rozplynula. Zavrhl vás i vaše děti. Je to darebák. Cítíte se ponížená, zrazená, zoufalá a pláčete po večerech, které trávíte sama. Trpíte a občas propadáte beznaději. Ale jdete dál.

Vaše děti potřebují rodiče, který je ukonejší, který jim přečte pohádku a který jim podá vodu, když mají žízeň. Jste na všechno sama, ale příroda vás vybavila natolik dobře, že to zvládáte. Při péči o malé děti nejspíš budete mít méně času myslet na to, že bývalý partner si někde užívá. Ale užívá si skutečně? Je mu dobře? Proč vás i děti zavrhl?

Výzkumy, které se zaměřují na porozvodové chování dospělých, potvrzují, že velké procento otců se nejenom brání výši výživného, ale přestává své děti i navštěvovat. Co je k tomu vede? Jsou to nezralí či egocentričtí jedinci? Je to možné. Ovšem otec vašich dětí do této kategorie nikdy nepatřil, tak proč je nakonec opustil? A dokážete pochopit, proč opustil vás? Skutečnou příčinu rozpadu partnerského vztahu pochopíte později. Je možné, že i společně, po několika letech. Teď za hlavního viníka považujete cizí ženu, která ho odvedla. Bylo to pro ni docela snadné.

Nejspíš je to třicetiletá osamělá žena s mateřskými potřebami. Nikde v blízkosti nebyl volný přijatelný partner. Muž, který má doma manželku a dvě malé děti, se snadno nechá polapit. Milenka má dost času. Milenka má vždycky dobrou náladu a směje se jeho vtipům. Milenka k němu vzhlíží s obdivem. Milenka po něm nic nechce. To je těžká konkurence. Nejspíš ji nenapadne, že po pár letech se dvěma dětmi také přestane obdivně vzhlížet na svého partnera a bude chtít, aby přiložil ruku k dílu. I ona pak může řešit stejnou situaci, jakou momentálně řešíte vy.

Milenka je svírána úzkostí a strachem

Ovšem proč se milenka vašeho manželka začala oblékat jako vy? Proč změnila účes a češe se jako vy? Proč neustále zveřejňuje na sociálních sítích informace o tom, jak jsou šťastni? Čím více musí pár přesvědčovat okolí o své lásce, tím více je nejistá a neuspokojující. Jako by museli přesvědčovat sami sebe o tom, proč jsou spolu a proč spolu musejí být. S největší pravděpodobností je současná partnerka vašeho manžela svírána úzkostí a strachem, že vybraný muž i se svým spermatem odejde. Cítí, že vás má stále rád a ať se stalo cokoliv, nedokáže se od vás odpoutat. Jako žena jistě vnímá, že trpí, když vidí vás a svoje děti. Jste pro ni velmi nebezpeční. Je logické, že udělá vše pro to, aby byl s vámi v minimálním kontaktu.

A co on, její vyvolený? Žije se mu dobře v novém partnerství? Sexu má jistě dost, ale stačí mu to? Povídá si s ní rád? Nemá náhodou milenka vašeho manžela vedle sebe ufňukaného zoufalce? A když s ním vykonává kopulační pohyby, je si jistá, že nemyslí na vás?

Vaše dítě si bude pamatovat, kdo k němu v noci vstával, kdo četl pohádky a kdo kontroloval úkoly. Chtěla byste být v kůži otce svých dětí? Nevidět, jak vyrůstají, neznat jejich přání, nepomáhat jim v obtížích? Kdo je v této situaci na tom hůř? Víte, čeho nejvíce litují umírající lidé? Litují každé chvilky, kterou neprožili se svými dětmi. A to už bývá pozdě na lítost.

Muži obtížně vyjadřují své emoce a málokdy jim rozumějí. Pokud je pro muže kontakt s dětmi a jejich matkou bolestivý, nejspíš se bude pokoušet takové trýzni vyhnout. Pokuste se to pochopit a nikdy neříkejte svým dětem, že je otec opustil, že je nemá rád, že dal přednost nové rodině. Vaše děti na to za pár let přijdou samy. Nemusí jim to říkat jejich matka. Ta se pro ně stala jediným zdrojem lásky a bezpečí. A pokud i ona selže, na koho se mají obrátit?

Dnes jsou malé a potřebují především bezpečné prostředí pro svůj vývoj. Jestliže chcete, aby byly schopny zvládnout roli dospělého zralého člověka, který nikdy neopustí svou rodinu, zkuste je přesvědčit o tom, že je jejich táta má stále rád. Jejich nezralý mozek si bude pamatovat, že dětství probíhá klidně a bez nenávisti.

KAMILA HOLÁSKOVÁ je psycholožka a spisovatelka, která publikuje odborné i beletristické texty a vyučuje psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.