Předchozí
1 z 8
Další

Záběry ze 4. a 5. epizody seriálu Devadesátky věnované Orlickým vrahům.Záběry ze 4. a 5. epizody seriálu Devadesátky věnované Orlickým vrahům.Zdroj: Česká televize

„Dramatický nárůst trestné činnosti, včetně násilné, lze v dějinách vypozorovat celkem pravidelně. Jde zpravidla o období, která následují po dějinných zlomových okamžicích – převratech, koncích války, revolucích a rozsáhlých bezbřehých amnestiích.

Po roce 1918, stejně jako po roce 1945 nebo 1989 tak nebývale narostla trestná činnost. Příčiny byly různé, nicméně společným jmenovatelem byl vždy určitý morální úpadek nebo naprosto zkreslené vnímání skutečné společenské i politické reality. Teď je svoboda a já mohu vše, teď je po válce a msta je legitimní…

To ale není pouze náš český fenomén, v tomhle se lidstvo prostě neliší,“ uvádí v návaznosti na seriál Devadesátky Galaš.

Kteří „výtečníci“ byli hlavními hybateli této divoké éry? Proklikejte si je v našem článku.

Ivan Jonák (Michal Novotný)

Ivan Jonák (vlevo); herec Michal NovotnýIvan Jonák (vlevo); herec Michal NovotnýZdroj: kniha Sex, disco, revoluce; ČT/Klára Cvrčková

Kontroverzní podnikatel Ivan Jonák patří k nejznámějším tvářím raných 90. let. V předlistopadové éře se živil jako taxikář, vyhazovač či prodejce nelegálních videokazet, už tehdy byl odsouzen k trestu odnětí svobody.

V roce 1992 otevřel v pražské Libni Discoland Sylvie a bar Veronika, které pojmenoval po svých dcerách. Podnik se stal centrem společenského dění a z Jonáka vlivná osobnost. Návštěvníky u vchodu kontroloval mimochodem i David Berdych, šéf zločineckého gangu z konce 90. let.

Petra Chodounského hraje Viktor Zavadil.
Co mají společné Kajínek, Černý a Chodounský? Devadesátky oživily spojení

V roce 1994 nechal Jonák zavraždit svou manželku Ludviku, což až do konce svého života odmítal připustit. Z výkonu trestu, který mu byl z 18 snížen na 12 let, byl propuštěn v roce 2014. O dva roky později zemřel v osamocení a bez prostředků.

V seriálu jej skvěle ztvárnil Michal Novotný. „Když máte hrát někoho, koho každý zná, tak je to fakt těžký úkol. Na druhou stranu, ten prostor, aby se vylíčil Jonák do detailu, prostě nebyl. V seriálu je ale zachycen v trochu jiném světle, než jak vystupoval před médii, s bouchačkou v ruce, kdy dával na odiv svoje prsteny a auta. Tady už má policajty za zadkem a už to není takový mistr světa,“ uvedl Novotný.

František Mrázek (Albert Čuba)

František Mrázek (vlevo); herec Albert ČubaFrantišek Mrázek (vlevo); herec Albert ČubaZdroj: Deník/Michal Bílek; ČT/Klára Cvrčková

Daleko hrůznější postavou byl vyučený lakýrník a řadový vekslák František Mrázek, který se postupně vypracoval v jednu z vůdčích figur českého podsvětí. „Podnikal“ už za socialismu a dostal se tak do střetu se zákonem. Po revoluci se jednou z jeho činností stalo skupování realit - se svými společníky vylákat z bank stamilióny korun.

Známá je i jeho spolupráce s Karel Gottem a Miroslavem Provodem, s nimiž založil Nadaci Karla Gotta Interpo, pomáhající potomkům policistů, kteří přišli při výkonu služby o život. Byl podezříván z objednání několika vražd, nakonec byl sám zavražděn.

V seriálu si jej zahrál Albert Čuba. „Natáčení Devadesátek jsem si opravdu užil, protože výprava a kostýmy byly skvělé a dobově přesné. Navíc jsem dítě devadesátých let, kdy jsem by teenager To období pro mě bude navždy spojeno s určitou nostalgií. Videozáběry pana Mrázka jsem bohužel nedohledal, takže moc nebylo co studovat,“ sdělil Čuba.

Antonín Běla (Richard Němec)

Antonín Běla (vlevo); herec Richard NěmecAntonín Běla (vlevo); herec Richard NěmecZdroj: ČTK/Miloš Ruml; ČT/Klára Cvrčková

Skutečným králem podsvětí byl Antonín Běla, u něhož bylo možné objednat si nájemnou vraždu. Báli se ho i ti nejotrlejší zločinci. Výtržností se Běla dopouštěl už coby mladík, později se několikrát pokusil o ilegální překročení československých hranic.

Když v březnu 1974 přepadli maskovaní lupiči poštovní pobočku v Praze na Těšnově, z níž ukradli několik desítek tisíc a navíc smrtelně zranili zasahujícího příslušníka Veřejné bezpečnosti, byl jedním z hlavních podezřelých. Vinu se mu ovšem prokázat nepodařilo.

Jaroslav Kmenta, investigativní novinář a spoluautor námětu a scénáře k dokumentárnímu seriálu Polosvět.
Devadesátky byly nekompromisní, říká investigativní novinář Jaroslav Kmenta

Zapojil se do kšeftů s pražskými veksláky, po revoluci provozoval v plzeňském penzionu noční klub. Zemřel taktéž rukou nájemného vraha, kterou si měl dle závěru vyšetřovatelů objednat František Mrázek, Bělův někdejší obchodní parťák.

„V přípravě na roli mi pomohlo mimo jiné mé několikaleté působení v Ústí nad Labem na konci devadesátých let, kdy to tam byl ještě celkem klondaik,“ představitel Antonína Běly Richard Němec. „Stalo se, že jsem si popletl natáčecí plán a až na place jsem zjistil, že točím dialog, na který jsem se vůbec nepřipravil. Pan režisér zachoval klid. Málem jsem se ale udusil z cigaret, protože jsme záměr točili víckrát. Možná tím jsem pana Bělu vystihl v jeho odpudivosti.“

Karel Kopáč (Igor Orozovič)

Karel Kopáč (vlevo); herec Igor OrozovičKarel Kopáč (vlevo); herec Igor OrozovičZdroj: ČTK/Michal Doležal; ČT/Klára Cvrčková

Jako vrátný a vyhazovač v luxusních nočních podnicích se živil i Karel Kopáč, zvaný Karlos. Byl „mozkem“ gangu takzvaných Orlických vrahů, kteří v letech 1991-1993 zavraždili pět lidí za účelem finančního zisku. K jeho zájmům patřila bojová umění, usilovně cvičil v posilovně, nutno říct, že dobře vypadal.

Začátkem roku 1990 se stal členem Útvaru rychlého nasazení, po ani ne roce z něj ale odešel, ale díky navázaným stykům začal obchodovat se samopaly, granáty dalším vojenským materiálem. V roce 1994 byl Kopáč vinou nehody, jejíž příčinou byla rychlá jízda, upoután na invalidní vozík.

Při vyšetřování sériových vražd byl jediným členem gangu, který dopodrobna popsal a v rekonstrukcích předvedl všechny podrobnosti spáchaných činů, na kterých se podílel. V 2004 spáchal v kuřimské věznici sebevraždu. Oběsil se na šňůrce od pyžama (členkou gangu byla mimochodem i Kopáčova sestra Irena Meierová).

Karla Kopáče v seriálu ztvárňuje Igor Orozovič.

Petr Chodounský (Viktor Zavadil)

Petr Chodounský (vlevo); herec Viktor ZavadilPetr Chodounský (vlevo); herec Viktor ZavadilZdroj: Policie ČR; ČT/Klára Cvrčková

Podnikatel, který byl jedním z pachatelů orlických vražd. S Karlem Kopáčem se seznámil v posilovně v pražském Podolí. Chodounský měl v úmyslu zakoupit vhodný objekt ke zřízení erotického salonu. Po spáchaných vraždách pak v roce 1993 založil firmu s názvem Corpus Sanus a Karel Kopáč se stal jeho společníkem.

Kromě pronájmu bytových a nebytových prostor a „poskytování doplňkových služeb jiných než základních“ mělo být předmětem podnikání i poskytování zdravotnických služeb v oboru interního lékařství. Z vězení byl propuštěn v roce 2011.

V devadesátých letech počet násilných trestných činů stále rostl a pachatelé stupňovali brutalitu. Ilustrační foto
Divoké devadesátky: Kriminalista vidí chybu ve zrušení trestu smrti

„Chodounského v Devadesátkách vidíme v okamžiku, kdy nezvládne strach z toho, do čeho všeho se zapletl, jestli se to proti němu neobrátí, a rozhodne se napráskat své kolegy z Orlického gangu. Chtěl jsem, abych věděl, o čem v jeho roli mluvím, když vypovídám. A taky jsem si chtěl zjistit detaily o případu Orlických vrahů, které jsem znal vlastně jen z filmu Sametoví vrazi a letmo si pamatoval kauzu z médií,“ okomentoval svou účast v seriálu Viktor Zavadil.

Vladimír Kuna (Jaroslav Tomáš)

Vladimír Kuna (vlevo); herec Jaroslav TomášVladimír Kuna (vlevo); herec Jaroslav TomášZdroj: Policie ČR; ČT/Klára Cvrčková

Posilovna v Podolí byla místem setkávání i Vladimíra Kuny, dalšího člena vraždícího gangu, s Karlem Kopáčem – tito dva se ale znali už od mládí ze sportu. Oba bydleli v Rudné u Prahy.

Ve sklepních místnostech nájemního domu si Kuna zřídil posilovnu, kde později zabijáci ukládali své oběti do připravených kovových sudů a za použití svařovacího aparátu je uzavírali. Byl to právě Vladimír Kuna, který přišel s nápadem ukrývat těla zavražděných do již připravených sudů – Kopáč zpočátku nevěřil, že je to možné, ale Kuna mu to předvedl.

Při vyšetřování vyšlo následně najevo, že se Kuna vážně zabýval myšlenkou zhotovení stroje na „šmelcování“ lidí. Před revolucí se živil jako údržbář. Už před orlickými vraždami měl mimochodem na svědomí jiné mordy, včetně zosnování vraždy své vlastní matky. Za dobré chování byl v roce 2013 propuštěn z vězení na svobodu.

V seriálu jej hraje Jaroslav Tomáš.

Ludvík Černý (Matouš Ruml)

Ludvík Černý (vlevo); herec Matouš RumlLudvík Černý (vlevo); herec Matouš RumlZdroj: Policie ČR; ČT/Klára Cvrčková

Na pohled milius, ve skutečnosti byl Ludvík Černý nejzákeřnějším a nejchladnokrevnějším členem „Orlického gangu“. Měl v něm úlohu přímého vykonavatele vražd. Pro tento účel si v roce 1991 opatřil pistoli zn. Frommer, které láskyplně říkal „moje malá“ nebo „čudla“.

Na oběti útočil nečekaně - střelbou do týlu hlavy, z čehož byli zaskočeni i ostatní účastníci „popravy“. Poté, co před překvapeným Kunou, Kopáčem a nad právě zastřelenou obětí vyskočil, zakmital nohama a prohlásil: „To jsem ale čtverák.“. V gangu získal přezdívku Pacient (šlo o asociaci na psychiatrickou léčebnu).

Snímky z natáčení 5. dílu ostravského krimi seriálu České televize Stíny v mlze.
Krimi případy z Ostravy: Vražda Vietnamce na Dubině a dopadení sídlištního gangu

Před revolucí se bavil vekslem a krádežemi, naposledy pracoval jako řidič u firmy Mercedes Benz Bohemia Praha. S Kopáčem a Kunou se seznámil taktéž v posilovně v Podolí, kam chodil na solárium.

Okolí jej vnímalo jako vzorného otce rodiny, věčně usměvavého sympaťáka. V průběhu vyšetřování veškerá obvinění popřel, ač byl usvědčován svými komplici a dalšími důkazy. Dodnes si odpykává trest.

Černému propůjčil v Devadesátkách tvář Matouš Ruml.