Mladý chemik Luis Miramontes si vždy velmi pečlivě do laboratorního deníku zapisoval postup své práce. Jeden ze zápisů přidal i 15. října 1951. Bylo mu tehdy pouhých šestadvacet let. Když do deníku vepisoval postup vytvoření norethisteronu, těžko říct, zda tušil, že se právě nesmazatelným pismem zapsal také do historie vědy.

Jím vytvořený progestin se totiž stal součástí prvních antikoncepčních pilulek, které znamenaly sexuální revoluci. „Tyto tablety umožnily ženám rozhodnout se, kdy chtějí mít děti, a užívat si sex bez obav z početí, čímž přispěly k obrovským sociálním změnám," připomíná server Science News.

Člověk postižený virem pravých neštovic
Nejsmrtelnější nemoci světa. Dodnes rozsévají hrůzu, zabily miliony lidí

Klinické zkoušky přípravku s kombinací norethynodrel, mestranol a norethisteron, mestranol se odehrály v Portoriku. Testovány byly i další kombinace. Koncem padesátých let se antikoncepce objevila v USA, do Evropy i tehdejšího Československa dorazil nový lék v šedesátých letech.

Přestože Miramontes významně přispěl k vytvoření vskutku přelomových tabletek, jeho jméno je veřejnosti téměř neznámé. Jak té mexické, tak světové. „Donedávna se o Miramontesovi a jeho příspěvku prakticky nemluvilo," upozorňuje Gabriela Soto Laveaga z Harvardské univerzity, která se věnuje dějinám vědy.

Vědec vychován silnými ženami

Luis Miramontes se narodil v roce 1925, v době, kdy se v Mexiku odehrávala revoluce. „Vyrůstal obklopen silnými ženskými osobnostmi - například jeho teta María Dolores Cárdenas Aréchiga nejdříve sloužila v armádě pod velením jednoho z nejvýznamnějších velitelů mexické revoluce, známého pod jménem Pancho Villa, a poté se stala součástí "armády" učitelů, kteří se snažili vzdělávat lidi v nejodlehlejších koutech Mexika," nastiňuje server Science News.

Už jako dospívající hoch se Miramontes rozhodl, že se stane vědcem. Zvolil si oblast chemie. Koncem čtyřicátých let se při doktorském studiu dostal mezi skupinu výzkumníků, pracujících pro mexickou společnost Syntex. V laboratoři byl jeho vedoucím rakousko-americký chemik Carl Djerassi. Djerrasiho jméno je dodnes ve vědeckém světě nesmírně zvučné, a přispěla k tomu i Miramontesova práce. „Djerrasi v knihách, které později napsal, připomínal význam Miramontesových zápisků," uvádí server Science News.

Litografie zachycující očkování osmiletého Jamese Phippse lékařem Edwardem Jennerem. Dílo Gastona Mélinguea asi z roku 1894
Injekcí změnil svět. První očkování provedl na dítěti, klíčovou roli hrály krávy

Djerassi se s týmem kolegů snažil provést syntézu progesteronu, hormonu schopného regulovat menstruační období u žen. A podle toho, co řekl Miramontes v rozhovoru v roce 2004, se při výzkumu Djerassi často spoléhal na Miramontesovy schopnosti. „Měl rád způsob mé práce. Pokud chtěl, aby se něco podařilo, nebo aby to bylo verifikováno, pověřil tím mě," vyjádřil se Miramontes.

I když výzkumný tým pracoval na projektu "syntéza progesteronu" společně, co se týče syntézy norethisteronu, úspěšně ji dotáhl do konce Miramontes sám - on objevil a zapsal poslední nutný krok, bez kterého by vytvoření norethisteronu nebylo možné. Mimochodem, v roce 1951 si svůj největší vědecký úspěch připsal na konto i Djerassi, protože se mu opravdu syntéza progesteronu podařila.

Závod o antikoncepci

Těmito objevy byla cesta k antikoncepčním pilulkám definitivně otevřena. Netrvalo totiž dlouho, a vědecké komunitě došlo, že s objevením hormonu schopného regulovat menstruační období žen lze nejen úspěšně léčit ženy, které mají konkrétní problémy, ale i spustit sexuální revoluci.

Přesto, že k tomu skutečně došlo, Miramontesovo jméno, s výjimkou odborné komunity v oblasti, zůstalo neznámé. Důvodů pro to bylo více. „V době přelomového objevu byl studentem - a bylo to období, kdy byla věda výrazně hierarchická," vysvětluje Science News. Patrné je to i v knihách Djerassiho, který sice na Miramontesův příspěvek nezapomněl, ale přesto, že byl od Miramontese o pouhé dva roky starší, nazýval ho "mladým mexickým chemikem".

Člověk postižený virem pravých neštovic
Nejsmrtelnější nemoci světa. Dodnes rozsévají hrůzu, zabily miliony lidí

Karty zamíchalo také to, že výzkum neběžel jen v Mexiku. Nejvýraznějším "soupeřem" mexické společnosti Syntex byla americká firma Searle. Ta zase vyvinula progestin noretynodrel - a v první antikoncepční tabletce prodávané v USA, Enovidu, byl jednou ze složek právě ten. „Skutečnost, že Searle v pomyslném závodu porazil Syntex znamenala, že tak trochu vyškrtnul mexický výzkum, a s ním i Miramontese, z povídání o vzniku antikoncepce," nastiňuje web Science News.

Luis Miramontes se vědě věnoval až do konce života. Po čase dokonce začal pracovat v řídící pozici pro konkurenční farmaceutickou společnost Searle, aby zajistil rodině lepší život. Po dlouhá léta mu jeho podíl na vzniku antikoncepční tabletky způsoboval paradoxně problémy - v Mexiku totiž měla velmi silné postavení církev, a duchovní například hrozil Miramontesově ženě exkomunikací.

Nakonec se ale přeci jen dočkal uznání. Za svou práci v osmdesátých letech minulého století dostal několik ocenění od mexické vlády. Luis Miramontes zemřel v roce 2004.