Kliknutím zvětšíte„Poptávka prolamuje naše výrobní kapacity,“ řekl americké agentuře AP generální ředitel společnosti Starship Technologies Alastair Westgarth. Ta před pár dny doručila se svými stroji dvoumiliontou zakázku. „Poptávka tu sice byla vždy, ale její nynější enormní nárůst je způsoben pandemickým efektem,“ pokračoval ředitel.
Starship má aktuálně ve své flotile přes tisícovku robotů, před dvěma lety operoval jen s 250, přičemž stovky dalších mají být v brzké době nasazeny do ulic. Již nyní dodávají jídlo do dvacítky amerických vysokoškolských kampusů a zanedlouho jich bude o 25 víc. Robůtky lze spatřit i na chodnících v Milton Keynes v Anglii, v kalifornské Modestě, nebo v sídelním městě společnosti, v estonském Tallinu.
Konstrukce robotů je různá, někteří jsou se čtyřmi koly, jiní jsou šestikolí. Všichni jsou ale vybaveni kamerami, senzory, GPS a někdy i laserovými skenery k samostatné navigaci po chodnících či k přecházení ulic. Sviští si to maximálně sedmikilometrovou rychlostí, tedy jsou jen o trochu svižnější, než je lidská chůze.
Jejich dovážku vzdáleně sledují lidští operátoři, ti mají vždy pod kontrolou vícero robotů najednou, ale jak píše AP, jen zřídka je nutné robůtkům dupnout na brzdu nebo manuálně s nimi objet překážku. Když robot dorazí na místo určení, zákazník zadá kód do svého telefonu, čímž si otevře víko a může si vyzvednout jídlo.
I roboti mají své nevýhody
Idylické? I roboti mají své nevýhody. Musí se neustále dobíjet. Jsou pomalí. Mohou se pohybovat pouze v malém a předem a dobře zmapovaném prostoru. Nejsou ani moc flexibilní. Zákazník si například nemůže usmyslet, že chce nechat jídlo za dveřmi. A hlavně: především velká města s přeplněnými chodníky, jako je New York, Peking či San Francisco, z nich velkou radost nemají.
Bill Ray, analytik poradenské firmy Gartner, je ale přesvědčen, že tito roboti najdou své využití ve velkofiremních prostorách, vysokoškolských kampusech a v nově budovaných lokalitách, v nichž se počítá se širokými chodníky. „V místech, kde je možné je nasadit, bude doručování těchto robotů růst velmi rychle,“ uvedl pro AP Ray.
Podle analytika rovněž existuje jen málo zpráv o problémech s roboty. Pokud tedy nepočítáme občasný houf malých dětí, které se pokoušejí robůtka zmást, nebo rozbít. Starship jen jednou musela zastavit provoz, a to ještě jen nakrátko. Na University of Pittsburgh v roce 2019 si uživatel invalidního vozíku stěžoval, že mu robot zablokoval přístup k rampě. Dodávky byly ale rychle obnoveny, jakmile Starship problém vyřešil.
Patricku Sheckovi z Bowling Green State University v Ohio dováží robot od Starship jídlo třikrát nebo čtyřikrát týdně, vždy když mu končí dopolední vyučování. „Je to vždy přesně na oběd," řekl AP. Univerzita a Starship si účtují 1,99 dolaru plus servisní poplatek za každou dodávku.
Konkurence Starshipu ale roste rovněž rychle. Například firma Kiwibot se sídlem v Los Angeles a kolumbijské Medellínu má k dispozici 400 robotů, ti také doručují do univerzitních kampusů, ale i v centru Miami. Firma Grubhub (něco jako Dáme jídlo v Česku) zase spolupracuje s ruským výrobcem robotů Yandex na nasazení 50 strojů v kampusu Ohio State University v Columbusu. Grubhub chce také obsadit vícero kampusů, ambici doručovat mimo vysokoškolské areály zatím prý nemá, uvedla agentura AP.
Podle datové a konzultační firmy NPD vzrostly objednávky těchto dodávek v USA meziročně o dvě třetiny. A jejich propad se po skončení pandemie nepředpokládá, zákazníci si totiž na pohodlí zvykli. A do robotích karet hraje i fakt, že lidských šoférů je všude fatální nedostatek. „Ve Státech momentálně není žádný obchod s dostatečným počtem řidičů,“ potvrdil americké agentuře viceprezident a hlavní digitální ředitel globální společnosti Domino's Pizza Dennis Maloney.
I proto Domino's spolupracuje s kalifornským startupem Nuro, jehož necelé dva metry vysoké samořídící moduly se pohybují maximální čtyřicetikilometrovou rychlostí po ulicích a nikoli po chodnících. Nuro je testuje na dodávky potravin a dovážku jídla z restaurací v Houstonu nebo ve Phoenixu.
Převládnou robotí pracovníci?
Podle Maloneyho není otázkou, zda, ale kdy roboti v dovážkových službách převládnou. „Společnosti jako Domino's budou nakonec využívat kombinaci robotů a lidských řidičů v závislosti na podmínkách lokality. Robůtci mohou pracovat například na vojenských základnách, zatímco Nuro je ideální na předměstí. Na dálnicích by zůstali lidští řidiči,“ popsal svoji vizi blízké budoucnosti. Nákladově robotická dodávka Nuro zatím vyjde draž než lidská obsluha, ale i to je podle viceprezidenta otázkou času.
Už dnes ti nejlevnější chodníkoví roboti vyjdou do pěti tisíc dolarů (něco přes sto tisíc korun), lidský řidič Grubhubu si v Ohiu podle ekonomického webu Indeed.com průměrně vydělá 48 tisíc dolarů za rok (asi milion korun). Kalkulace je v tomto případě poměrně jednoduchá.
Roboti ale nemusí práci vždy jen brát. V některých případech mohou pracovní místa i pomoci vytvářet. Než se v kampusu Bowling Green objevili roboti Starshipu, nenabízela místní menza studentům dovážku jídla. „Od té doby ale už najala přes 30 lidí, kteří slouží jako nosiči jídla mezi kuchyní a roboty čekající na objednávku před menzou,“ uvedl univerzitní mluvčí Jon Zachrich.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
