Ponořme se v dalších řádcích hlouběji do světa houbových čarokruhů a pokusme se odhalit jejich tajemství z různých perspektiv. Podíváme se na vědecké poznatky k vzniku těchto kruhů, ale také na pověsti a mýty, které se s nimi pojí, a které lákají lidi do světa víl, elfů, trpaslíků, čarodějnic a kouzel.

Co je to Fairy Ring - Proč houby rostou v kruhu:

A teď už se opravdu vydejme na cestu do tajemného světa houbových čarokruhů, kde se setkáme s vědou, mystikou a nadpřirozenými silami, které nás neustále utvářejí a inspirují v našem vnímání přírody a jejích záhad. Houbové čarokruhy jsou nejen přírodním jevem, ale i oknem do naší vlastní lidské představivosti a touhy po pochopení něčeho, co stále zůstává částečně zakryto tajemstvím.

Jak houbové čarokruhy vznikají

Vědecká vysvětlení vzniku houbových čarokruhů zmiňují nejčastěji přirozené přírodní procesy, jako je konkurence mezi houbami o zdroje. Svou roli sehrávají potom i chemické změny probíhající v půdě. Většina studií hovoří o tom, že houby vytvářejí kruhový vzor, když expandují z původního středu ven, hledajíce živiny a vlhkost. Postupně tvoří kruhový střed a okolní trávu nechávají bez konkurence o živiny.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Mrs skippy, Public domain zoom_in Čarokruh na předměstském trávníku. Forest Lake, jižně od Brisbane v Queenslandu.

„Podhoubí některých druhů se paprskovitě rozrůstá všemi směry pod zemí. Od středu postupně odumírá a naopak na okrajích bují a čarokruh nebo čarooblouk je na světě,“ vysvětlil již před časem pro Deník moravský mykolog Bronislav Hlůza s tím, že každým rokem se tyto obrazce mohou zvětšovat a zvětšovat.

KVÍZ: Mohou vás stát i život. Znáte 13 druhů smrtelně jedovatých českých hub?

Věda

Detailněji vznik čarokruhů srozumitelnou formou přibližuje například internetová verze encyklopedie Britannica. Houbový čarokruh alias vílí prsten definuje jako přirozeně se vyskytující kruhový prstenec hub na trávníku nebo jiném místě.

„Začíná tam, kde se mycelium (podhoubí) houby uchytí na příznivém místě a vyšle kolem sebe podzemní síť jemných trubicových vláken, tzv. hyfů. Hyfy vyrůstají z výtrusu rovnoměrně ve všech směrech a tvoří kruhovou podložku podzemních hyfových vláken. Houby, které vyrůstají z této kruhové podzemní podložky, tvoří podobný vzor nad zemí. Postupně podzemní mycelium ve středu kruhu odumírá. Jeho živé vnější okraje však rok od roku rostou, a proto se průměr prstenu postupně zvětšuje. Postupem času podzemní segmenty prstence odumírají, až prstenec na povrchu již nelze rozeznat,“ popisuje Britannica.

Největší a nejčastější čarokruhy

Jeden z největších houbových čarokruhů, jaký byl kdy nalezen a zdokumentován, se nachází poblíž Belfortu v severovýchodní Francii. „Vytváří ho tam houba s latinským názvem Infundibulicybe geotropa (strmělka veliká), je přes sedm set let starý a má v průměru okolo šesti set metrů,“ přibližuje Wikipedia ve svém materiálu o houbových čarokruzích. Na menší viditelné kruhy strmělek můžeme narazit klidně i v lesích u nás v Česku.

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Houbový čarokruh bývá opředen řadou mýtů. Jak ale opravdu vzniká?

„Podobné kruhy kromě strmělek vytváří třeba i kuřátka, pýchavky, žampiony nebo špičky, které se vyskytují i v parcích. Můžeme si všimnout, že pokud rostou ve větších kruzích, má tráva uvnitř daleko tmavší barvu, než vně obvodu,“ zmínil se mykolog Bronislav Hlůza.

Čarokruhy, které dělají žampiony polní, často měří v průměru asi dva metry. Daleko větší pak bývají prstence tvořené špičkou obecnou, nejsou sice tak pravidelné, ale mohou i v Česku dosáhnout v průměru přes 300 metrů.

Mýty a pověry o houbových čarokruzích

Houby rostou po celém světě a snad s výjimkou Antarktidy má každá země své vlastní mýty a pověry, vztahující se k nim a potažmo i k houbovým čarokruhům. V Česku lidé dříve věřili, a někteří tomu věří i do dnešních dnů, že na okrajích čarokruhů v noci tančí víly, lesní divoženky a duchové. Vtahují špatné lidi dovnitř a ti s nimi musí tančit až do zemdlení.

„V anglickém a keltském pojetí je to podobné, "vílí prsteny" bývají spojovány nejčastěji s vílami nebo elfy tančícími v kruhu. Říkalo se, že pokud se lidé připojí k tanci, budou potrestáni vílami a budou nuceni tančit v kruhu, dokud neomdlí vyčerpáním,“ popisuje woodlendtrast, web největší britské charity na ochranu lesů.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, T. H. Thomas, Public domain zoom_in 'Plucked from the Fairy Circle'. Muž zachraňuje svého přítele z čarodějného vílího kruhu.

Zmiňuje i mýty spojené s houbovými čarokruhy v Německu a Rakousku. Tam věci nabraly ještě zlověstnější spád, protože německé čarokruhy byly ve skutečnosti známé jako prsteny čarodějnic. Věřilo se, že to bylo místo, kde čarodějnice tančily o Valpuržině noci, jarní oslavě, která se konala přesně šest měsíců před Halloweenem. A běda tomu, kdo jejich rejdění narušil.

V Rakousku se traduje, že za čarokruhy mohou draci. Říkalo se, že je vypálili do lesní půdy svými ohnivými ocasy.

Kolem houbových čarokruhů podle webu woodlandtrust existuje mnohem více mýtických příběhů. Některé kultury věří, že jde o portály do jiného světa, zatímco jiné říkají, že čarokruhy využívají víly ke svému stolování.

Existuje také přesvědčení, že čarokruhy přinášejí štěstí a že označují místa, kde se v podzemí nacházejí pohádkové vesnice.

Kvíz pro houbaře. Jste znalcem? Odhalíte i druhy, na které si jiní netroufnou?

Hobby

Další kultury věří, že byste nikdy neměli do čarokruhů vstupovat, protože se můžete stát neviditelnými nebo tam být navždy uvězněni. A třeba ve Skandinávii potom bývají houbové čarokruhy spojovány s trpaslíky a bytostmi, které chrání lesy a pole.

Své mýty vztahující se k houbovým čarokruhům mají ale i národy, nacházející se mimo evropský kontinent. Ve stručnosti si představme některé z nich.