Jak by vypadala Země bez ledu? Šokující video způsobilo na internetu rozruch

Před čtyřmi měsíci vědci z University of Maine a společnosti British Antarctic Survey odhalili, že antarktický ledovec Doomsday Glacier (Ledovec soudného dne), který je velký asi jako Spojené království, taje nejrychleji za posledních pět a půl tisíce let. Studie nastínila, že pokud bude tání této rychlosti pokračovat, mohlo by v několika příštích stoletích zvednout hladinu vody na planetě o téměř tři a půl metru.

Kolaps spícího obra může způsobit katastrofu. Nebezpečně by zvedl hladinu moří

Byť jde o alarmující číslo, je to stále nic oproti tomu, jak by vypadala Země, kdyby roztál úplně všechen led, který se na planetě nyní nachází. Co by nastalo, ukazuje video, které šokovalo internet.

Země bez ledu

Video, které ukazuje, jak by Země vypadala bez jediného kousku ledu, zveřejnil na YouTube server Science Insider. „V loňském roce jsme se dozvěděli, že mnohé důsledky klimatických změn jsou nevratné. Hladina moří stoupá rok od roku rychleji a Mezivládní panel pro změnu klimatu odhaduje, že do konce tohoto století by mohla stoupnout o další metr nebo více,“ stojí mimo jiné v popisku videa. 

Za méně než tři minuty mohou lidé vidět, jak se mnohé významné světové metropole stanou součástí oceánu a jak voda výrazně zmenší kontinenty.

Od zveřejnění videa lidé zaplavují internet komentáři o nastíněném katastrofickém scénáři, podle kterého by Země jednoho dne mohla být zcela bez ledovců.  „Síla vody je neuvěřitelná. Viděli jsme tolik příkladů - hurikány, tsunami atd. Lidé to stále neberou vážně,“ napsal jeden z komentujících.

„Je velmi děsivé vidět svůj stát pod vodou“ vyjádřil se další. A jiný člověk apeloval: „To je tak smutné a děsivé. Pokud něco neuděláme, skutečně se to může stát.“

Paměť oceánu

Tání ledovců, čím dál častější přírodní katastrofy, vymírající druhy, to je jen základní výčet toho, co způsobuje klimatická krize. Tento jev neznepokojuje jen vědce.

Irská umělkyně Siobhán McDonaldová se rozhodla zejména na problém tání ledovců reagovat hlasitě. Doslova. Spojila se s vědci a společně se rozhodli rozmístit v oceánu u Grónska podmořské mikrofony. Přístroje mají zaznamenat a uchovat zvukovou kulisu doprovázející tání ledovců. 

Hydrofony (podvodní mikrofony) budou zvuky zaznamenávat po dobu dvou let, a to každou hodinu. Odborníci přístroje spustí do různých hloubek s odlišnými teplotami, kde budou zaznamenávat zemětřesení, sesuvy půdy a vytvoří tak archiv paměti oceánu.

„To, co slyšíte v hydrofonech, je snímek času. Je to jako časová kapsle,“ řekla The Guardian umělkyně McDonaldová, která hovořila z expediční lodi.

Akustická instalace

McDonaldová dále plánuje spolupracovat s hudebním skladatelem, aby nahrávky, které mají být shromážděny v roce 2024, začlenil do akustické instalace, jenž se stane součástí projektu Ocean Memory Project. Dílo poukáže na vliv lidstva na stav oceánu. Na základě výsledků nahrávek a instalace postupně vzniknou také obrazy, sochy a další díla.

„Zajímá mě akustické znečištění. Hladina moří stoupá a to bude mít podle mého názoru vliv na zvukový rozsah a na veškerou biodiverzitu. Zvuk je pro oceán a arktické živočichy zásadní. Sluch je zásadní pro komunikaci, rozmnožování, krmení a nakonec i pro přežití. To vypovídá o nutnosti věnovat pozornost znečištění, které způsobujeme ekosystémům kolem nás,“ uvedla umělkyně v prohlášení.

Tisíce let ji skrýval led. Vědci pod Antarktidou našli vrstvu dávné mořské vody

Iniciativa přišla v době, kdy přibývá důkazů, že tání grónského ledovce způsobí výrazné zvýšení hladiny moří. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change způsobí důsledky spalování fosilních paliv jen v Grónsku zvýšení hladiny minimálně o 27 centimetrů.

Samostatná studie z loňského roku zjistila, že značná část grónského ledového příkrovu je na hranici bodu zvratu, po jehož dosažení se zrychlené tání stane nevyhnutelným i v případě, že se globální oteplování zastaví.

Nové pandemie

Klimatické změny však nemají vliv jen na životní prostředí jako takové. Dotýkají se téměř veškerých jevů na planetě. S oteplováním světa a pokračujícím táním ledovců by se totiž Arktida mohla stát živnou půdou pro nové virové pandemie. Změna klimatu zvyšuje riziko, že se spíše dříve než později objeví další pandemie eboly, chřipky nebo SARS-CoV-2.

V nové studii zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences vědci zkoumali půdu a jezerní sedimenty z jezera Hazen, které je svým objemem největší na sever od polárního kruhu. Sekvenováním úseků DNA a RNA nalezených v půdě se vědci snažili identifikovat soubor virů přítomných v prostředí.

Zkáza ledového obra. Kdysi největší ledovec roztál, vědci se obávají následků

Pomocí počítačového algoritmu, který dával viry do souvislosti s živočišnými, rostlinnými a houbovými hostiteli přítomnými v oblasti, byl tým schopen zjistit riziko šíření virů: tj. schopnost virů zaplavit nové druhy hostitelů a dále se šířit, jako se to stalo u viru SARS-CoV-2 při přechodu z populací divokých zvířat na člověka.

„Riziko přechodu virů na člověka se zvyšuje s odtokem z tání ledovců, což je zástupný ukazatel klimatických změn. Pokud by změna klimatu také posunula druhové spektrum potenciálních virových vektorů a rezervoárů směrem na sever, mohla by se Vysoká Arktida stát živnou půdou pro nové pandemie,“ píší vědci ve své práci.

Hrozba z moře: Vlna tsunami v budoucnu zasáhne řadu evropských měst, tvrdí vědci

Odborníci porovnávali evoluční cestu virů i hostitelů a hledali mezi nimi rozdíly a podobnosti.

Jedním z vysvětlení, které výzkumníci předložili, je, že zvýšený odtok znamená, že se více organického materiálu - a organismů v něm - spláchne do jezera, místo aby zůstalo na pevnině. „Se změnou klimatu se mění i metabolická aktivita arktické mikrobiosféry, což následně ovlivňuje četné ekosystémové procesy, jako je například vznik nových patogenů,“ píší vědci.

Těsnější soužití lidí a zvířat

Vědci zároveň varují před dalšími faktory, které zvyšují riziko vzniku pandemií a které také souvisí s globálním oteplováním. V neposlední řadě jde o lidskou činností, která ničí přirozené prostředí a nutí zvířata a lidi žít ve stále těsnějším sousedství.

Základem zmíněné studie je naléhavá potřeba pochopit vztah mezi změnou životního prostředí a blízkostí nových zdrojů nemocí. A vzhledem k tomu, že globální oteplování pravděpodobně povede k tomu, že se druhy budou vydávat dále na sever, aby si udržely prostředí se stejným druhem teplot, možnost přeskoku virů na nové druhy ještě vzroste.