Pro jednoho oblíbená vůně, pro jiného nesnesitelný smrad. Vědci z několika států se spojili a zkoumali, zda lidé z různých kultur vnímají zápachy a vůně podobně, nebo je naopak jejich prostředí předurčilo vnímat některé pachy odlišně, než jak je cítí lidé z druhého konce planety.  

Navzdory původním předpokladům se ukázalo, že kultura, ve které člověk vyrůstá, hraje jen velmi malou roli v tom, zda lidem konkrétní pach smrdí nebo voní.

Nová studie upozorňuje, že nedostatek spánku může být spojen s nárůstem množství tuku v oblasti břicha. Toho podkožního, i toho, co obaluje orgány a může způsobit zdravotní problémy.
Kdo málo spí, bude mít víc tuku na břiše, varuje nová studie. Důvodů je několik

„Chtěli jsme prozkoumat, jestli lidé na celém světě vnímají stejné pachy shodně, nebo je to něco, co je naučené. Tradičně se přístup k pachům vnímal jako kulturně naučený, ale náš výzkum dokládá, že kultura s tím má společného jen velmi málo," uvedl v tiskové zprávě k výzkumu odborník na klinickou neurovědu Artin Arshamian ze švédského Karolinska Institutet. Kromě švédských odborníků se do studie zapojili i vědci z Velké Británie či Mexika. 

Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopisu Current Biology. Ukázalo se, že o tom, zda je pach označen lidmi za vůni nebo smrad, rozhoduje primárně jeho složení. „To, co lidem voní nebo smrdí, je dáno v první řadě strukturou molekul daného pachu," upozorňují výzkumníci. 

Populární vanilka  

Vědci celkem zkoumali téměř tři sta lidí z celého světa. „Součástí skupiny byli jednotlivci z deseti různých kulturních skupin - včetně lidí z různých kmenů lovců a sběračů, tradičních farmářských komunit, ale i obyvatel moderních velkoměst. Tito lidé pak měli přičichnout k desíti různým pachům a ohodnotit jejich příjemnost nebo nepříjemnost," popisuje experiment server Science Alert

Houbičky na nádobí jsou rájem pro bakterie. Jak ukazuje nová studie, daří se v nich ohromnému množství druhů nebezpečných organismů.
Kuchyňská houbička je největším semeništěm bakterií. Vědci vysvětlili, proč

Záhy se ukázalo, že to, z jakého kdo pochází kulturního prostředí, nehraje v jeho hodnocení téměř žádnou roli. „Pokud se názory zkoumaných 280 jedinců na některé pachy lišily, jen v šesti procentech případů to bylo dáno kulturou, z jaké člověk pochází. Ve více než polovině případů šlo o individuální preference každého jedince, a složení pachu samotného vysvětlovalo čtyřicet procent odlišností v přístupu k danému pachu," konstatuje web Science Alert. 

Zjednodušeně řečeno, o tom, co komu smrdí a voní, nerozhodovalo primárně to, odkud daný člověk pochází, ale to, jaké je složení molekul dané vůně a co kdo běžně upřednostňuje. 

Nejhorší vůně? Připomíná pot 

Přes všechny rozdíly se ale na některých vůních shodovali prakticky všichni. „Jako vůbec nejpříjemnější vůně byl všemi zvolen vanilin. Jde o aroma, které voní jako vanilka. Na druhém místě pak skončil etylbutyrát," uvádí odborníci. Etylbutyrát je chemická sloučenina s ovocnou vůní, která bývá používána jako zvýrazňovač vůně a chutě v produktech s ovocnou chutí, například v ovocných džusech. Nejvíce se vůně etylbutyrátu podobá vůni broskví. 

Kdo je temný empatik? Jedinec s temnými povahovými a osobnostními rysy, který ale zároveň vykazuje nadprůměrné empatické schopnosti.
Kdo jsou temní empatici? Jde o velmi nebezpečný osobnostní typ člověka

I sloučenina, která byla jmenována nejhorším smradem, bývá často využívána v různých potravinových produktech. „Za vůbec nejhorší smrad účastníci shodně označili kyselinu 3-metylbutanovou. Ta je známá svou nepříliš příjemnou vůní, kterou si většina lidí spojuje s některými aromatickými sýry nebo potem," uvádí web Science Alert.