První spektrum exoplanety z Webbovy observatoře

Webbova studie obří plynné planety WASP-96b je dosud nejpodrobnějším spektrem exoplanety. Zahrnuje různé vlnové délky světla, které mohou odhalit nové informace o planetě.

Planeta WASP-96b byla objevena v roce 2014 a nachází se ve vzdálenosti 1 150 světelných let od Země. Má poloviční hmotnost než Jupiter a kolem své hvězdy oběhne jednou za 3,4 dne.

Americká sonda Voyager 1
Záhadná závada ohrožuje sondu Voyager 1. NASA hledá řešení ve starých manuálech

Webbovo spektrum zahrnuje „zřetelné stopy vody spolu s důkazy o přítomnosti mraků a mlhy v atmosféře obklopující horkou, nadýchanou plynnou obří planetu obíhající kolem vzdálené hvězdy podobné Slunci“, uvádí NASA.

Snímek mlhoviny Jižní prstenec zachycuje oblak plynu kolem umírající hvězdy

Mlhovina Jižní prstenec, nazývaná také Osmička, je od Země vzdálena dva tisíce světelných let. Tato velká planetární mlhovina zahrnuje rozpínající se oblak plynu kolem umírající hvězdy.

„Nové podrobnosti z Webbova teleskopu změní naše chápání toho, jak se hvězdy vyvíjejí a jak ovlivňují své okolí,“ uvádí NASA.

Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope odhalil detaily planetární mlhoviny Jižní prstenec, které byly dříve astronomům skryty. Planetární mlhoviny jsou obaly plynu a prachu vyvržené z umírajících hvězd.Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope odhalil detaily planetární mlhoviny Jižní prstenec, které byly dříve astronomům skryty. Planetární mlhoviny jsou obaly plynu a prachu vyvržené z umírajících hvězd.Zdroj: NASA, ESA, CSA, and STScI

Stephanův kvintet umožňuje vědcům nahlédnout do vzájemného působení galaxií

Pohled vesmírného dalekohledu na Stephanův kvintet odhaluje způsob, jakým na sebe galaxie vzájemně působí a jak jejich interakce mohou formovat galaktický vývoj.

Tato kompaktní skupina galaxií, která byla poprvé objevena v roce 1787, se nachází ve vzdálenosti 290 milionů světelných let v souhvězdí Pegase. Podle prohlášení NASA jsou čtyři z pěti galaxií v této skupině „uzamčeny v kosmickém tanci opakovaných blízkých setkání“.

Stephanův kvintet je jedna z prvních kompaktních skupin galaxií, které byly kdy pozorovány.Stephanův kvintet je jedna z prvních kompaktních skupin galaxií, které byly kdy pozorovány.Zdroj: NASA, ESA, CSA, and STScI

„Webbova mozaika obsahuje více než 150 milionů pixelů a je sestavena z přibližně tisíc obrazových souborů,“ uvádí NASA.

Kde se rodí hvězdy

Mlhovina Carina, která se nachází ve vzdálenosti 7 600 světelných let, je hvězdnou školkou, kde se rodí hvězdy. Je to jedna z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze a domov mnoha hvězd mnohem hmotnějších než naše Slunce, píše CNN.

Na novém ohromujícím snímku jsou vidět „kosmické útesy“. Fotografie odhaluje dosud skrytá hvězdná mláďata, což podle NASA poskytuje „vzácný pohled na hvězdy v nejranějším, rychlém stadiu jejich vzniku“.

Mlhovina Carina je velká a jasná emisní mlhovina v souhvězdí Lodního kýlu.Mlhovina Carina je velká a jasná emisní mlhovina v souhvězdí Lodního kýlu.Zdroj: NASA, ESA, CSA, and STScI

Nejhlubší snímek vesmíru

Na snímku zveřejněném v pondělí je zachycena galaxie SMACS 0723, kde mohutná skupina kup galaxií působí jako zvětšovací sklo pro objekty za nimi. Takzvané gravitační čočkování vytvořilo první Webbův pohled do hlubokého pole neuvěřitelně starých a vzdálených slabých galaxií.

Kupa galaxií SMACS 0723, kterou zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba.
NASA ukázala první snímek z Webbova teleskopu, jde o nejhlubší pohled do vesmíru

Prezentace proběhla v Bílém domě s administrátorem NASA Billem Nelsonem. „Je to nejhlubší snímek našeho vesmíru, jaký byl kdy pořízen,“ uvedl Nelson. Některé z těchto vzdálených galaxií a hvězdokup nebyly dosud nikdy spatřeny. Kupa galaxií je zobrazena tak, jak vypadala před 4,6 miliardami let.

Kupa galaxií SMACS 0723, kterou zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba.Kupa galaxií SMACS 0723, kterou zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba.Zdroj: ČTK/AP

„Tento výsek obrovského vesmíru pokrývá kousek oblohy o velikosti přibližně zrnka písku, které drží někdo na zemi na délku paže,“ uvádí se v tiskové zprávě NASA.

Snímek pořízený Webbovou kamerou pro blízkou infračervenou oblast se skládá ze snímků pořízených v různých vlnových délkách světla v průběhu 12,5 hodiny. Pro srovnání, pořízení nejhlubších polí Hubbleova vesmírného dalekohledu trvalo týdny.

Přímý přenonos NASA:

Zdroj: Youtube

Zveřejnění prvních snímků poukazuje na úžasné vědecké schopnosti Webbova teleskopu a také schopnost jeho masivního zlatého zrcadla a vědeckých přístrojů vytvářet působivé snímky.

Webb představuje to nejlepší z NASA

„Vesmírný teleskop Jamese Webba představuje to nejlepší z NASA“, řekl po zveřejnění snímků z teleskopu Bill Nelson, administrátor NASA. „Udržuje naši schopnost pohánět nás kupředu ve vědě, riskování i inspiraci. Nechceme nikdy přestat zkoumat oblohu nebo se přestat odvažovat udělat další krok vpřed pro lidstvo.“ 

Citoval také astronoma Carla Sagana, který řekl: Někde čeká na poznání něco neuvěřitelného. „Myslím, že tato slova se stávají skutečností,“ dodal Nelson.

Česky komentovaný přenos z brněnské hvězdárny:

Zdroj: Youtube

Oku neviditelná krása

Objekty zobrazené na nádherných snímcích by však lidskému oku takto barevně viditelné nebyly. Vědci věnovali spoustu hodin přemýšlení nad tím, jak na snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba zobrazit světlo, které lidské oko ve skutečnosti nevidí. Do snímků tak vkládají barvy, a to i proto, aby z nich bylo možné získat co nejvíce informací.

Podle Klause Pontoppidana, vědeckého pracovníka projektu Webb, byla vytvořena komise, která vymyslela dlouhý seznam cílů pro pořízení co nejlepších snímků. Je zapotřebí vycvičeného oka, které vezme vynikající data a vytáhne z nich krásu a vědecký potenciál.

Vizualizace UFO. Ilustrační foto.
Jak by spolu mohli komunikovat mimozemšťané? Vědci přišli se zajímavou teorií

„V podstatě převádíme světlo, které nevidíme, na světlo, které vidíme, a to tak, že na různé filtry, které máme z Webbu, aplikujeme barvy, jako je červená, zelená a modrá,“ řekl Joe DePasquale, vedoucí vývojář vědeckých vizualizací. „Důvod, proč chceme snímky obarvit, je ten, že ve skutečnosti můžeme získat více informací, pokud je vidíme barevně," vysvětlil.

„Jde tedy o to vybrat a zvolit barvy, které zvýrazní detaily a strukturu samotného snímku,“ dovysvětlila vývojářka vědeckých vizualizací Alyssa Paganová.