V pondělí besedovala ve staropacké základní škole, v úterý v novopacké městské knihovně. Ráno si povídala se školáky ze Základní školy v Komenského ulici a poté se studentkami pedagogické školy. Prozradila na sebe, že psát začala ve třiceti letech. Narodila se v Ústí nad Labem, kde vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Poté zde i několik let pracovala jako odborná asistentka na katedře bohemistiky, dnes je spisovatelkou na plný úvazek. S manželem a dvěma dcerami (15 a 18 let) žije v Praze-Krči.
„První mojí knihou byla publikace pro děti Panáček – Paneláček, ale vydavatel po mně chtěl, abych psala pro mládež, a knihu mi neotiskl. Následovalo Zrcátko pro Markétu (1996), kterou publikovalo nakladatelství Petra. Albatros mi až poté vydal moji prvotinu Panáčka – Paneláčka,“ vzpomíná autorka, která píše především pro malé čtenáře a mládež.
Přiznává, že ráda střídá žánry; od pohádek ráda uteče ke knihám pro dospívající, neboť tak si prý oddechne. Na odpočívání jí ale moc času nezbývá, v současné době vedle vlastní literární tvorby vede seminář tvůrčího psaní na pražské Akademii Josefa Škvoreckého, doma má navíc „zapůjčenou“ dívčinu z Ameriky.
Mezi besedami jsme ji našli sedět s knihou. „Čtu Mládí v hajzlu. Je to knížka, která mě zatím minula a čtu ji ze studijních důvodů kvůli svým studentům a vlastním projektům. Člověk musí číst aby byl v obraze, aby se mohl připravit objektivně na vlastní tvorbu,“ vysvětluje.
Se studentkami hovořila o svých publikacích pro dospívající mládež, probíraly Holky na vodítku, triptych, který se zabývá problematikou závislostí, mluvily o literárním cestopisu, kterému nyní vychází čtvrtý díl. Po Máchovi, Světlé, Němcové je o slovenské spisovatelce Margitě Figuli.
Ivona Březinová mimo to připravuje scénáře pro Českou televizi - seriál o zvířátkách. „Jsem naprosto spokojená s tím, co dělám. Do budoucna už mám v hlavě spoustu nových projektů a musím si vybírat, co napsat dřív. Psaní mě baví, tuhle práci jsem si vysnila. V této chvíli sbírám podklady pro knihu Po stopách Dona Quijota.“ V novopacké knihovně najdete od čtyřiačtyřicetileté autorky, která tvoří denně 10 až 12 hodin, čtyřicet dva titulů.