V rozhovoru pro Krkonošský deník se Šíp zamýšlí nad úrovní bavičství v České republice, vzpomíná na slavný místní film Hoří, má panenko a prozrazuje, jaké si dal novoroční předsevzetí.

Nedávno skončily Vánoce. Jak jste oslavil je a příchod Nového roku?
V úzkém kruhu rodiny, mezi svátky jsme byli pár dní na horách, ale na Silvestra jsme už byli zpátky doma. Já tenhle den nikdy bujaře neslavím, nejsem bujarý typ.

Dal jste si na letošní rok nějaké předsevzetí?
Každý Nový rok začínám nějakým hubnutím a vždycky marně. Snažím se bojovat s nadváhou, ale nemám už tu disciplínu, co jsem míval zamlada.

Kolik vystoupení za rok absolvujete včetně natáčení Všechnopárty?
Pořad má týdenní cyklus, takže jednou týdně, většinou pondělky, výjimečně i úterý, když chceme mít něco natočeno do zásoby. Zrovna teď mám za sebou právě takové dvoudenní natáčení.Veřejných vystoupení neabsolvuji nijak moc, zhruba pět za měsíc.

Kromě svého pořadu v televizi a vystoupení v talkshow v jednotlivých městech se ještě podílíte na vzniku muzikálů, píšete knihy… Kde na to všechno berete energii?
Tím, že mám jen čtyři dny v měsíci natáčení plus zhruba pět vystoupení, zbývá mi v měsíci dvacet dní na to, abych mohl psát, co chci. Jak vidíte, tak se s energií snažím docela hospodařit.

V říjnu 2010 měl premiéru muzikál „Ať žije rokenrol!“, který jste napsal společně s Petrem Jandou. Jaký měl a má ohlas?
Ohlas nebyl špatný, ale bohužel se poměrně brzy z repertoáru divadla Broadway stáhnul, neboť v plánu mělo divadlo další premiéru Michala Davida, který je spoluvlastníkem divadla, takže jeho věci tam mají logicky přednost. V současné době chystáme obnovenou premiéru na květen tohoto roku. A zároveň se snažíme odstranit chyby, kterých jsem se napoprvé přece jen dopustili.

Jak hodnotíte současnou úroveň humoru a bavičství jako profese v České republice?
Humor má u nás velkou tradici, jeho úroveň je ale kolísavá. Mnoha lidem se zdá provozování humoru snadné, proto vznikají často i velmi pokleslé věci. Ale je třeba říct, že kolikrát je k vidění kvalitní humor mimo hlavní proud, viděný v televizi, jsou všelijaká malá divadla, kde dělají dobrou srandu, akorát není masová.

Dnes a zítra vystoupíte s Josefem Aloisem Náhlovským ve Vrchlabí. Byli jste už někdy v tomto cípu Čech?
Vrchlabí znám zatím jen jako průjezdní město cestou do Krkonoš, zrovna mezi svátky jsem tudy projížděl cestou do Špindlerova Mlýna. Před mnoha, mnoha lety jsem přijel do Vrchlabí, protože se tu natáčel film Hoří, má panenko. Můj kamarád z filmové školy na filmu pracoval jako produkční, tak mi to očumování umožnil. Dodnes ten film považuji za možná nejlepší dílo české kinematografie.

Na co se mohou návštěvníci obou představení těšit?
Náš pořad vychází z principu televizní Všechnopárty, tedy talkshow. Takže se ptáme s Pepou Náhlovským jeden druhého na to, co předpokládáme, že diváky zajímá nejvíc.

Vrchlabí je bránou do Krkonoš a v současné době zde konečně vládne zima se vším všudy… Chystáte se zde i na lyže?
Tím, že tu vystupujeme dva dny po sobě, je pravda, že se domů nevracíme a ten den máme v plánu prožít ve Špindlu, ale nepředpokládám, že bychom stoupli na lyže. Takže budeme jen odpočívat a dýchat čerstvý vzduch.

(jš)