Opět šťastnou ruku měla Vladimíra Jakouběová, ředitelka Muzea Českého ráje, když kývla na výzvu Vladimíra Procházky, aby v galerii „U Sasíků" na sezónu připravila výstavu o vzniku a historii horolezectví, která vznikala v okolních skalních městech.

Zde totiž po léta vyrůstali legendární horolezci, kteří později proslavili Čechy po celém světě. Není proto divu, že známá jména jako Heckel, Kuchař, Procházka, Rakoncaj, Smítko, Chlum i další, lákají návštěvníky všech věkových kategorií z Čech i zahraničí.

Po výstavě možná také stálá expozice

„Paní ředitelku muzea jsem ani nemusel mnoho přemlouvat, aby souhlasila s uspořádáním výstavy. Největší obavy měla jen z toho, kde seženeme tolik historických exponátů, a kdo se bude návštěvníkům věnovat v tak odborné tématice, jako je lezení po skalách," uvedl pro Krkonošský deník Vladimír Procházka.

Když prý ředitelku ale ujistil, že disponuje nejen letitou sbírkou pomůcek a horolezeckého náčiní po svém otci, ale také množstvím vrcholových knížek i dochovanou literaturou, bylo rozhodnuto. Scénáře výstavy se pak ujali odborní pracovníci muzea Alžběta Kulíšková a David Marek, protože ty možná v budoucnu čeká i příprava stálé expozice.

Hosty provází syn slavného horolezce

Od doby slavnostního zahájení se návštěvníci nejvíce zajímají o Procházkovy komentované přednášky. Vladimír Procházka je synem slavného Procházky „Chrousta". Ten se totiž stal jedním z propagátorů zdejšího lezectví, které tu na přelomu 19. a 20. století odstartovali sasští Němci.

Zakladatelem původního Lezeckého klubu Prachov byl údajně Josef Hendrych, do té doby prý naši jen s úctou vzhlíželi k německým mistrům. „Tehdy nebyla vylezena jen nejtěžší skála Kobyla v Příhrazích. O tu se pokusilo v roce 1937 německé družstvo a provázeli je k ní první Češi. O čtrnáct dnů pak vznikla první „Česká cesta" na tuto nejtěžší skálu," doplnil Procházka.

Následoval obrovský rozvoj českého lezeckého sportu, z něhož později vyšli mnozí přemožitelé největších horských masivů po celém světě. Zdejší skalní města, jak se útvarům přezdívalo, se stala nejen školou horolezectví, ale také námětem mnoha krátkých a celovečerních filmů, z nichž některé získaly i prestižní mezinárodní ceny (Taktovka, Na Annapurnu, Tenkrát v ráji…). Například snímek „Jump" (Skok) později zvítězil na patnácti festivalech.

Poslechnou si 
i peprné historky

Současný Procházka, vychovaný otcem a doslova „odkojený zdejším Skalákem" pro pobavení návštěvníků nešetří ani drsnějšími historkami z lezeckého prostředí. Například se dovědí o tom, jak začínali mnozí slavní sportovci, jak dopadly lezecké počátky řady partnerek horolezců i o humorných koncích některých zvědavých celebrit.

„Dlouho jsem pátral, proč například mému otci, který později vedl i zahraniční výpravy, říkali Chroust. Přezdívku dostal v raném mládí, když mu na skautském táboře starší kluci brali a jedli večeře. Díky své malé a subtilní postavě to vyřešil tak, že vylezl na nejtenčí větev stromu, kam se už ostatní neodvážili a tam v klidu hodoval. Obratnost a lezení mu zůstaly a ta přezdívka ho pak provázela celý život", vyprávěl pro pobavení ostatních Procházka.

Možná ze skromnosti zamlčel, že jeho otec vedl první českou expedici do Himálaje, a spíše hovořil o slavných výstupech ostatních, kteří rovněž pokořili nejvyšší světové vrcholy.

Zdejší výstavu můžete zhlédnout až do 30. září, nicméně vedení muzea usiluje o pozdější zřízení stále horolezecké expozice, pokud získá přilehlý objekt ve Skálově ulici.

Otakar Grund