Devětadvacetiletá adeptka, která pracuje na městském úřadě, (mimochodem v soutěži nejstarší) zvítězila velmi přesvědčivě šaramantním, sebevědomým projevem, příjemným vzhledem a vysokým intelektem.

V Královském zrcadlení, jak zněl titul pro letošní soutěž, zdolala úspěšně všechny discipliny a s přehledem obstála i ve znalostním rozhovoru s moderátorem večera Petrem Nárožným. Po projevu, který pronesla v závěrečné disciplině, jako eventuální budoucí královna, sál burácel potleskem. „Jako podřízená pana starosty pro mě není vůbec snadné mít projev na téma Co bych chtěla změnit ve svém městě.

Dobrý projev by mi mohl zajistit vítězství v této soutěži, což by bylo samozřejmě fajn. Ale zároveň by mi mohl zajistit, že bych v pondělí nemusela chodit do práce. A to už by zrovna fajn nebylo,“ řekla mimo jiné Eva Ropková. „Myslím, že ve Vysokém Mýtě není nic zásadního, co by se mělo změnit. Jenom možná – v poslední době se hodně diskutovalo o té Kaplického knihovně. Praha ji nechce, a tak když Pardubický kraj již definitivně odhlasoval jižní variantu obchvatu, tak na severu, u Bučkova kopce, máme volno.

Kaplického knihovna ho svým tvarem připomíná, já myslím, že by tam výborně zapadla,“ bavila diváky budoucí vládkyně věnných měst a vtipně „lobbovala“ za své město, když prohlásila, že se jí nelíbí Pragocentrismus a následně vyjmenovala řadu akcí, které by se daly konat ve Vysokém Mýtě.

Její vítězství v soutěži potěšilo i vysokomýtského starostu Martina Krejzu. „Jsem samozřejmě moc rád. Byl to devátý, a zřejmě tedy poslední ročník, a naše poslední šance zvítězit v soutěži. Evě to moc přeju. Je to milá, chytrá holka. Na tomhle klání se mi vždy líbí to, kolik toho ta děvčata umí a jak jsou všechna bezvadná. Vždycky se hrozím toho, že bychom volili krále královských věnných měst a že by z toho těžili starostové. To by byl zcela jiný večer,“ podotkl krátce po volbě pro Deník Martin Krejza.

V porotě zasedli představitelé jednotlivých měst. Novou královnu ošerpoval trutnovský starosta Ivan Adamec. „I když mě samozřejmě trochu mrzí, že nezvítězila dívka z Trutnova, není co řešit. Vysokomýtská královna si titul zaslouží. Věřím, že se vše povedlo a bylo vidět, že se průběh večera v dramaturgii pracovníků našeho Domu kultury divákům líbil,“ konstatoval Adamec.

V programu, který stejně jako celou soutěž s šarmem sobě vlastním moderoval Petr Nárožný, měli diváci příležitost vidět Zrcadlový tanec členů tanečního oboru ZUŠ Trutnov, poslechli si písně v podání souboru Gentlemen Singers a viděli bublinovou show Václava Strassera. V soutěži se o titul Královna věnných měst dále ucházely: Nikol Bieliková z Nového Bydžova, Petra Žižková ze Dvora Králové nad Labem, Jana Žižková z Mělníka, Martina Pilátová z Jaroměře, Adéla Schreyerová z Trutnova, Tereza Tycová z Chrudimi, Lucie Špráchalová z Hradce Králové a Hana Zaalová z Poličky.

close zoom_in

Práci na přípravě a organizaci soutěže ocenil v rozhovoru pro Deník i herec i Petr Nárožný: „Mám z toho dobrý pocit. Paní ředitelka Zina Rýgrová velice pečlivě vše přichystala i pro mě. Já jsem dělal během svého života spoustu akcí. Firemní večírky a různé velké akce. Jsem zvyklý se na každý večer docela poctivě připravit. Úroveň podkladů, které člověk dostane od pořadatele, je různá. Na ledacos musí člověk upozornit. Tady se to z listů, které jsem dostal, dalo v pohodě a bez problémů odmoderovat. “

Populární herec se vyjádřil i ke smyslu soutěže. Zdůraznil , že vše, co přispívá k budování vztahů mezi lidmi, městy i regiony, je dobré. „Je za tím vším hodně práce, která není vidět. Večer rychle uteče a pak se na to vzpomíná – jó, to bylo tenkrát v Trutnově. Ale vše, co posiluje jakousi sounáležitost měst, které nejsou Prahou, a něco si tam lidi vybudují pro sebe, dělají to a mají to rádi, má svůj velký smysl. Posiluje to lidskou společnost a vazby mezi lidmi,“ řekl Nárožný.

Zamyslel se i nad svým vztahem k věnným městům. „O Hradci Králové se říká, že je nejlepším a nejpříjemnějším místem k životu. Do značné míry je to zásluha architekta a urbanisty Gočára, který nový Hradec vybudoval. Je to krásné město, ve kterém se pěstuje kultura. Jaroměř mám spojenou s Josefovem. Pěkné historické město s nádherným náměstím je Chrudim. Jako mimino jsem tam dokonce rok žil,“ zavzpomínal Petr Nárožný.