Předpokládaný termín 27. ročníku slavnostní komorní hudby Trutnovský podzim: 2. - 19. 10. 2007
Stejně jako má Praha své Pražské jaro, má Trutnov svůj Trutnovský podzim. Samozřejmě - Praha je mnohem větší a významnější než Trutnov, a proto iPražské jaro předčí svým rozsahem a významem Trutnovský podzim. Přesto však mají oba festivaly mnoho společného - jsou svátkem hudby, přinášejí svým návštěvníkům nádherné hudební zážitky, skvělé interpretační výkony, mají mnohaletou tradici.
Ajak vlastně vše začalo?
Roku 1980 vrcholila vTrutnově rekonstrukce evangelického kostela na koncertní síň - nádherný komorní prostor svýbornou akustikou. Vznikl tak nápad nerealizovat zde pouze jednou měsíčně koncerty Kruhu přátel hudby a případně další jednotlivé programy, ale realizovat zde také hudební festival. Byl to nejistý krok: Je Trutnov na festival připraven, dokáže jej přijmout?
Poprvé se Trutnovský podzim uskutečnil roku 1981, vříjnu 2005 se uskutečnil již 25. ročník těchto slavností komorní hudby Trutnovský podzim a festival inadále pokračuje.
Od roku 2003 je Trutnovský podzim také součástí Českých kulturních slavností- cyklu festivalů pořádaného Českou kulturou s. o. a konaného pod záštitou Ministerstva kultury ČR.
Více než čtvrtstoletí existence hudebního festivalu představuje významnou epochu kulturního a společenského života města iregionu. Vždyť jen například včíslech to znamená přes 200 koncertů a přibližně 46.000 návštěvníků.
Připomeneme-li alespoň některá jména interpretů, pak zjistíme, že se vTrutnově představily takové osobnosti, jako např. houslisté - Václav Hudeček, Josef Suk, Václav Snítil, Pavel Šporcl, Ivan Ženatý, klavíristé - Igor Ardašev, Ivan Klánský, Boris Krajný, Josef Páleníček, Lukáš Vondráček, violoncellisté - Jiří Bárta, Václav Jírovec, Jan Páleníček, Miloš Sádlo, Saša Večtomov, cembalisté - Zuzana Růžičková, Jaroslav Tůma, flétnisté - Jiří Stivín , Václav Žilka, pěvci - Karel Berman, Eva Dřízgová-Jirušová, Rennée Nachtigallová, Eva Pecková, Václav Zítek, dirigenti - Libor Hlaváček, Štěpán Koníček, Miroslav Košler, Libor Pešek, Josef Vlach a řada dalších.
Na koncertním podiu Trutnovského podzimu vystoupilo téměř 70 komorních souborů (tria či kvarteta smyčcová a klavírní, smíšené, žesťové a dechové soubory), pěvecké sbory - např. Bambini di Praga, Kühnův sbor, na 20 orchestrů - např. Filharmonie Hradec Králové, Filmový symfonický orchestr, Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, Komorní filharmonie Pardubice, Slovenský komorní orchestr, Talichův komorní orchestr. Na festivalu hostovala iřada zahraničních interpretů a těles - např. Akademie-Quartett Norimberk (SRN), Slezské kvarteto (Polsko), dirigenti Gürer Aykal (Turecko), Silvano Frontalini (Itálie), Jacques-Francis Manzone (Francie), Hideaki Mutó (Japonsko), houslista Gernot Winnischhofer (Rakousko), klavíristé Silvia Cappelini (Itálie), Jean-Bernard Marie (Velká Británie), Arbo Valdma (Jugoslávie), violoncellista Mikael Ericsson (Švédsko) a další.
Nelze opominout ani výstavy, které Trutnovský podzim každoročně provázejí. Uskutečnilo se jich 27 a svou tvorbu jejich prostřednictvím představili např. akademičtí malíři Jan Kristofori, Karel Demel, Dana Holá, Milča Eremiášová a řada dalších významných výtvarníků a fotografů.
Dramaturgií festivalu se jako zlatá nitka prolíná tvorba Bohuslava Martinů - jednoho znejvýznamnějších českých skladatelů 20. století. Program koncertů však samozřejmě nabízí tvorbu dalších předních českých izahraničních autorů minulosti isoučasnosti. Dramaturgie festivalu dala prostor nejen klasickým koncertům, ale ibaletním vystoupením a pořadům, které kombinují hudbu smluveným uměleckým slovem. Pravidelně se vrámci Trutnovského podzimu konají také koncerty pro studenty středních škol. Vposledních letech je festivalový program obohacen io další žánry, např. hudební divadlo či jazzové koncerty.
Trutnovský podzim představuje umělce reprezentující to nejlepší, co česká interpretační scéna nabízí. Festival si po celou dobu své existence dokázal udržet vysokou dramaturgickou a uměleckou úroveň a zmalých místních hudebních slavností se tak stal festival nadregionálního významu, který se zapsal do povědomí široké hudbymilovné odborné ilaické veřejnosti. Svědčí otom iten fakt, že zájem ofestivalové koncerty neklesá, naopak se vposledních letech stále zvyšuje. Lze si tedy jen přát, aby tento trend pokračoval inadále. Trutnovský podzim má iv budoucnu stále co nabízet.
