Oblíbená písničkářská dvojice nabídla posluchačům bohatý průřez repertoárem. Sálem zněly jak osvědčené pecky Hele, lidi, Valčíček, Prodavač limonád, Petřínská rozhledna, Mexiko, Úsměv či Navěky tu přeci nejsi, tak i novější hity, jako byla například skladba Tesco věnovaná všem, co hledají štěstí v nákupních centrech, Tasemnice či „písničkářská“ Každej je nějakej.

Spolehlivě fungovaly i „kousky“ Kva kva kva, Czech Made, Ruští chudatýři, Na novej rok, Plavovlásce, Bankovky, Anonce či Temelín. „Mám chalupu na dobré adrese – mezi Táborem a Pískem. Když je pěkné počasí, tak mám přenádherný výhled na panorama temelínských věží,“ vysvětlil Miroslav Paleček před tím, než zazpíval jediný ekologický protestsong známého dua.

Zvláštní pozornost vzbudila sekce „ježkáren“. „Mám rád písně Ježka, Voskovce a Wericha. Ač to jsou skladby více než 75 let staré, působí na mě, jako kdyby složeny včera nebo předevčírem,“ uvedl Miroslav Paleček, který tyto evergreeny, jako byly Život je jen náhoda, Tmavomodrý svět, Klobouk ve křoví, Civilizace či V domě straší duch, obohatil originální úpravou. V některých případech v ní nechyběla ani osobitá sóla – například na trubku tak zvaně „per huba“.

Za tento obdivuhodný výkon si ostatně Miroslav Paleček coby „muž na první pohled a nositel moderního účesu“, jak ho nazval jeho parťák Michael Janík, vysloužil potlesk diváků. Druhý z dvojice „pražských pardálů, co musí pořád makat“, zase zabodoval svéráznými verši o muslimovi, který měl svého času vřelý vztah k Nuslím, dokud ho zde neobrali o všechen stavební materiál na mešitu. Zaujala též jeho úvaha o kouření, které zabíjí lidi – tedy kromě tchýní…

Odměnou za příjemně strávený večer byly oběma umělcům zasloužené ovace. „Vy tedy máte výdrž. Takový potlesk jsem zažil naposledy v Rudolfinu. To byl ale Rachmaninov,“ reagoval s úsměvem na rtech „muž na druhý pohled“ Michael Janík. Se svým parťákem uzavřel pardubickou štaci písní Poslední tažení.