Fanoušci jim několik minut tleskali, dokonce museli dvakrát přidávat. I taková byla atmosféra na čtvrtečním koncertě populární slovenské kapely No Name, která v rámci svého miniturné k nové desce s názvem Nový album zahrála také ve Společenském centru Uffo v Trutnově. Přestože muzikanti spěchali zpátky na Slovensko, neboť z České Třebové jim jel ještě v noci vlak do Košic, nejen že si udělali čas na malou autogramiádu a focení s fanoušky, ale frontman skupinyIgor TIMKOodpověděl našemu Deníku na pár otázek.

Jak se vám v Trutnově líbilo a vydařil se koncert podle vás?
Každý, kdo tu byl, viděl, že nám diváci tleskali ve stoje, dokonce jsme při standing ovation v závěru i hráli, takže jsme velice spokojení. Rádi se sem určitě vrátíme, i když v Trutnově jsme hráli již po několikáté. Naposledy na zimním stadionu. Nepamatuji si přesně, zda to bylo v roce 2003 nebo 2004, ale vyplatilo se přijet zpět.

Nepřekvapilo vás, že byl koncert pro fanoušky na sezení, protože u vašich písniček jsou lidé spíše zvyklí tancovat…
Nepřekvapilo. Jedeme takové miniturné po menších městech a kulturních domech a bylo takto koncipované. Věděli jsme, do čeho jdeme, protože stejné to bylo i v Pardubicích, Kolíně nebo v Jičíně. Jsme kapela dobrá na poslouchání i na skákání.

Kam se chystáte nyní?
Do Košic. Duben máme totiž volnější, v plánu je zhruba sedm nebo osm koncertů. Nejprve nás ale čeká vystoupení na Miss Slovensko. Práce máme stále jako na kostele.

Jak snáší vaše rodina odloučení, když takto jezdíte po turné? Máte dvě malé děti…
Dnes jsem volal domů a manželka se ptala syna, zda si se mnou chce podívat. „Ne, hraju si,“ zněla odpověď. Takže dostane na zadek, až se vrátím (smích). A dcerka je ještě maličká, na tatínkovi samozřejmě lpí. Ale vlastně jen v březnu jsme měli naplánovaných šestnáct koncertů, jinak standardně jich odehrajeme za měsíc okolo osmi až deseti. Vždy ve čtvrtek večer nebo v pátek ráno odjíždíme na šňůru a v neděli se vracíme. Jsme takoví „těžce pracující“ až tři dny v týdnu.

Slyšela jsem, že vám ze šatny zněla nějaká hudba, co tam posloucháte?
Slovan (Bratislava pozn. red.) hrál hokej s Trenčínem, takže jsme se dívali. Jsme Košičané a Slovan je náš protivník. V semifinále play-off slovenské extraligy vede Slovan 3:0 na zápasy. Zřejmě zase dojde ve finále na východňarsko západňarské derby Slovan - Košice.

Takže když nehrajete, díváte se na sport, nebo se sportu věnujete i aktivně?
Jsme in-lineři, tenisté i běháme. Každé pondělí se v 19.30 hodin scházíme v plné polní a věnujeme se zimnímu bruslení s chrániči. Jsme praštění sportem. Věnujeme se i maratonu, což je 42 kilometrů. Trasu však máme rozdělenou na čtvrtiny, někdo ale už běhá i půlmaratony. Přestože to tak nevypadá (Igor si poplácává bříško), snažíme se udržet se v kondici i kvůli koncertování.

Jsme v Trutnově, je to blízko na hory. Co vy a lyžování?
Lyže jsme minulý týden už zabalili. Letos jsme měli krásných dvanáct koncertů pro Škodovku a hráli jsme na svazích, kde jsme se pak „ulyžovali a usnowboardovali“ téměř k smrti. Takže už pomalu vytahujeme kola.

A lyže nebo snowboard?
To i to. Je nám to jedno, jsme schopní se věnovat i paraglidingu.

Lyžovali jste i v Krkonoších?
Ano, v Harrachově a v Rokytnici nad Jizerou.Ale objevili jsme se i na jiných místech, například v Deštném, v Králíkách, na Ramzové nebo na šumavském Špičáku. Známe Českou republiku tak, jako málokterý Čech.