Od konce dubna, kdy byla přehlídka Sáně, rohačky, vlčky v augustiniánském klášteře zahájena, do malé výstavní síně zavítaly stovky zájemců. „Mezi nejčastější návštěvníky patří rodiče s dětmi. Největší nadšení však výstava vyvolává u starší generace, která si používání mnohých typů saní pamatuje ze svého dětství,“ informovala ředitelka Krkonošského muzea Olga Hájková. K prodloužení přehlídky podle ní přispěla i nekončící zima, téma výstavy je tak stále aktuální.

Zhruba třicítka exponátů z 19. a první poloviny 20. století, doprovodné texty, fotografie a plánky návštěvníka zasvětí do historie saní a sáňkování v nejvyšších českých horách. Výstava představuje širokou škálu saní kromě těch, které byly určeny k zápřahu hospodářských zvířat. Zvláštní pozornost si zasluhuje krkonošská specialita – rohačky. Ty se v nejvyšších českých horách poprvé objevily už v 16. století. Stejně jako vojkové sáně, které jsou na výstavě rovněž k vidění, sloužily především ke svážce dřeva, případně sena z horských bud. Jejich pozdější turistické využití pak ukazuje přídavná korba se sedadly, která se na rohačky montovala. Jak horalé před desítkami let dřevo na rohačkách přepravovali, zájemcům přibližuje i doprovodný film.

Vrchlabská přehlídka vedle tradiční modelů nabízí celou řadu rarit. Do této kategorie patří třeba sněžná koloběžka ze Svobody nad Úpou či malé vlčky pro vození panenky. Nejvíc prostoru ve výstavní síni zabírá osmimístný dřevěný bob. Na modelu vyrobeném v Dolní Branné kdysi dováděla pivovarská chasa ve Svijanech. „Když sáňky přestaly sloužit k čistě hospodářským účelům, tedy k převážení nákladu nebo pro přepravu lidí, a staly se sportovním náčiním, výrobci se začali předhánět v různých vynálezech a vzorech,“ poznamenává kurátor expozice a historik vrchlabského muzea Jiří Louda. O nápaditost tehdejších výrobců svědčí rovněž vystavené dobové katalogy.

close zoom_in Další kuriozitou je horský bob z Tyrol, jeden z mála exponátů, který má původ mimo Krkonoše. Model tak trochu připomíná dnešní snowboardy, což některé lidi vedlo k mylné domněnce, že se na něm jezdilo také ve stoje. Historicky nejmladší jsou kanadské sáně, které záchranáři Horské služby používají při práci dodnes. „Změnily se jen materiály, ze kterých se dnes vyrábějí, ale konstrukčně zůstávají podobné,“ dodává Jiří Louda. Za pozornost dále stojí například dětské sáně ze železa (tzv. housličky), zmenšenina kočárových saní nebo v Krkonoších velmi populární řiditelné modely.

Exponáty pocházejí jak z muzejních, tak soukromých sbírek. Prodloužená výstava potrvá do 2. května. Muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí, od 8 do 17 hodin.