Návštěvníkům statku představí venkovské zvyky, které na přelomu 19. a 20. století tradiční svatební obřad provázely a z nichž už část z paměti většiny lidí vymizela. "Veřejnosti bude expozice zpřístupněna v sobotu 7. dubna," řekla její autorka a ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová.

Svatebním obřadům bude Dlaskův statek patřit celý. V hlavní místnosti se budou návštěvníci moci seznámit s hostinou a zvyky, které ji provázely. Část v poschodí statku je věnována svatebnímu loži ženicha a nevěsty. „Expozici zakončujeme čepením nevěsty, které se někdy odehrávalo následující den, někdy až třetí den po svatbě,“ dodala Jakouběová.

Vesnický svatební obřad před více než stovkou let se od dnešního v mnohém lišil. Veselka trvala i celý týden a účastnily se jí desítky lidí. Jeden den se hostina konala v domě rodiny ženicha, další den v příbytku rodičů nevěsty. „Pak už to byla zábava hlavně pro mladé. Někdy ji dokonce provázely průvody masek,“ uvedla ředitelka. Na uspořádání svatby se podíleli i hosté a sousedé. Peníze na bujarou oslavu se vybíraly během dívčího věnečku nebo ženichovy rozlučky se svobodou.

Na statku nezapomněli ani na to, že se nevěsta musela k nové rodině přestěhovat. „Ve stodole ukazujeme, jak vypadal ozdobený žebřiňák a co všechno si na tom voze převážela do nového domu,“ dodala ředitelka turnovského muzea. V sobotu dojem umocní ještě vystoupení folklorního souboru Jizera, které návštěvníkům tradiční svatbu ukáže.

Výstava navazuje na expozici z roku 2007 nazvanou Narození, svatba, smrt. Svatebních zvyklostí se dotkla jen z části a muzeum se na ni pro velký zájem rozhodlo navázat. Expozice věnovaná svatebním obřadům patří k těm náročnějším. Na statku by měla zůstat dva roky. Jakouběová a dva výtvarníci turnovského muzea, Ivana Hanušová a Tomáš Štefánek, na přípravě a výzdobě asi tří desítek figurín pracují zhruba od února.

Expozice se na statku v posledních letech mění vždy po roce. Poslední byla věnována tradiční kuchyni. Výstavu o svatebních zvycích ale chtějí v expozici nechat o rok déle.

Dlaskův statek pochází z roku 1716 a patří k nejvýznamnějším památkám lidové architektury v Pojizeří. Je také národní kulturní památkou. Jeho původními majiteli byla rodina sedláků Dlasků. Nejznámějším z nich byl Josef Dlask, rychtář v Dolánkách, novátorský hospodář a také autor kroniky, ve které zachytil život na venkově v 1. polovině 19. století.