Než se pustíte do čtení textu o Rudolfu Hrušínském, vyzkoušejte si, co o něm víte, v našem kvízu:

Od Böhma k Hrušínskému

Pocházel z významného divadelního rodu Červíčků a Budínských. Jeho otec, herec Rudolf Hrušínský, se původně jmenoval Rudolf Böhm. V době, kdy začal působit u divadla, zvažoval umělecké jméno.

Málem z něj byl Otomar Otovalský, zasáhla ale náhoda. Když byl na štaci v Lužici odhalen při krádeži hrušek, začali mu přezdívat Hrušovský, a tak se nakonec zrodil Hrušínský, u kterého už Rudolf zůstal.

Rudolf Hrušínský byl aktivní i v politice:

Jeho syn Rudolf (budoucí představitel doktora Skružného kochajícího se krajinou) se narodil prakticky na pódiu. Matka ho porodila za jevištěm krátce po představení Taneček panny Márinky, v němž hrála pannu. Do nemocnice už odjet nestihla. Už jako malý se účastnil divadelních představení a kočoval s babičkou a její divadelní společností krajem - než se rodina natrvalo usadila v pražských Nuslích.

Od 2000 slov k Antichartě

Pamětníci i jeho synové potvrzují, že byl jedním z nejpracovitějších lidí, které poznali. Natáčel, zkoušel, daboval, hrál v rozhlasových dramatizacích. Někdy pracoval 19 až 20 hodin denně. Čísla koneckonců mluví za všechno – má na kontě přes dvě stě rolí filmových, přes sto divadelních, mnoho rozhlasových a televizních. Byl i výtečným recitátorem.

Z nejslavnějších rolí připomeňme alespoň rytíře Ryndu ve Cti a slávě, Koprfingla ve Spalovači mrtvol, detektiva v komedii Adéla ještě nevečeřela, vysloužilého Pankráce ve Třech veteránech, Proška ze Smrti krásných srnců nebo jeho četné doktory: Radostu v Kulovém blesku, Meluzina v Dýmu bramborové natě, Gruntoráda v Postřižinách či Skružného z filmu Vesničko má středisková.

Rudolf Hrušínský ve filmu Spalovač mrtvol:

| Video: Youtube

Zákaz činnosti v 70. letech byl pro herce citelnou ranou. Když Ludvík Vaculík sepsal svůj manifest na protest proti normalizaci Dva tisíce slov, byl Hrušínský mezi prvními signatáři.

A přišla odveta – několik let nesměl před kameru ani na scénu. Trápil se hodně, divadlo i film mu chyběly, fatálně se mu zhoršilo zdraví. O devět let později se trápil znovu, ale z jiného důvodu - v Národním divadle připojil svůj podpis pod dokument charakteru zcela opačného: takzvanou Antichartu.

Chatař a rybář

Mezi hercovy velké záliby patřilo rybaření. Hodiny ticha na břehu u udice si dopřával především ve své oblíbené Plané nad Lužnicí, kde si s manželkou koupili pozemek a postavili na něm chatu. Stojí na louce u řeky, kde Rudolf Hrušínský v létě 1945 svou budoucí ženu poprvé políbil. Jak později Eva Hrušínská vzpomínala, bylo to v ten samý den, kdy v Plané hrál Rudolf se svým otcem u ochotníků Maryšu.

Socialismus očima Jana Hrušínského:

Herec miloval rohlíky od místního pekaře, které mu žena kupovala. Rád tu občas přivítal i své kolegy, pravidelně se peklo sele a rozprávělo o kumštu i o životě. Lásku k rybaření předal herec i svým synům, ostatně kapři, líni a okouni se dali chytat přímo před chatou. Nejvíce k řece a rybám pak přilnul Rudolf mladší.

Od Maďara k Italům

K hraní se po nucené pauze Hrušínský vrátil roku 1976 díky Františku Vláčilovi a jeho filmu Dým bramborové natě. „Předtím jsem seděl celých šest let doma a užíral se. Byl to strašný nátlak na psychiku. Prodělal jsem čtyři infarkty a zhoršila se mi cukrovka,“ řekl později o tomto těžkém období.

Jeho širokého hereckého rejstříku si všímali nejen doma, ale i za hranicemi. Objevil se v italské a opakovaně také v maďarské produkci. Jeden z filmů, kde Rudolf Hrušínský hrál, doputoval i na prestižní mezinárodní filmový festival do francouzského Cannes. Jmenoval se Halálutak és angyalok (Cesty smrti a andělů), natočil ho v roce 1991 maďarský režisér Zoltán Kamondi a na francouzské Riviéře se promítal v respektované soutěžní sekci Un certain regard (Určitý pohled). Vyprávěl příběh muže se zvláštními schopnostmi, které se snaží předat svému synovi, ten se ale rozhodne žít bez nich a svobodněji.

Hrušínský očima Menzela

Herce Hrušínského chválil třeba režisér filmů Skřivánci na niti, Slavnosti sněženek nebo Vesničko má středisková Jiří Menzel. „Měl jsem tu radost a i velké štěstí, že jsem s ním mohl pracovat třeba na Postřižinách nebo Rozmarném létě. Byl to skutečný pan herec, člověk, který role neprožíval, ale který jimi žil. Dovedl být pokaždé opravdově jiný. Měl v sobě něco, co každého přitahovalo, něco, co přidával svým postavám a co bylo nenapodobitelné a neopakovatelné,“ uvedl  v proslovu na vernisáži výstavy fotografií k hercovým nedožitým 95. narozeninám v Divadle Na Jezerce.

close S Jiřím Menzelem a Václavem Havlem info Zdroj: Profimedia zoom_in S Jiřím Menzelem a Václavem Havlem

Menzel byl jedním z režisérů, kteří uměli dát hercům prostor a vypointovat situace. To platí i o Hrušínském a jeho účasti v Menzelových filmech. Za všechny krásné repliky alespoň jedna mezi doktorem a Maryškou z Postřižin: „Zasloužila byste pětadvacet…“

„Na holou?“

„Na holou…“

Angažovaný občan

Herec vstoupil nakrátko i na politickou scénu. V letech 1990 - 1992 se podílel na porevolučním vývoji naší společnosti z postu poslance tehdejšího federálního shromáždění Československé republiky.

Jak dobře znáte film Spalovač mrtvol? Vyzkoušejte si kvíz: 

Zastupoval Občanské fórum, na jehož kandidátce byl až na sedmém místě, ale díky populárnímu „kroužkování“ se nakonec ocitl na druhé pozici. Ve sněmovně odseděl disciplinovaně všechny schůze a večer ještě hrál v divadle. Tato scéna ho však nijak neuchvátila, naopak se – víceméně otráven a znaven – vrátil zase na tu uměleckou.

Poslední role

close V poslední roli prezidenta Háchy ve filmu Noc rozhodnutí (1993) info Zdroj: se svolením České televize zoom_in V roce 1993 ho režisér Pavel Háša obsadil do televizního dramatu Noc rozhodnutí. Ztvárnil tu prezidenta Emila Háchu, který musí v osudnou noc ze 14. na 15. března 1939 podepsat dokument o vzniku protektorátu Čechy a Morava. Herec byl v tu dobu už velmi nemocný a zesláblý, na plac jej vozili rovnou z nemocnice. Všem kolem bylo jasné, že konec je už blízko, věděl to bezesporu i herec sám. Přesto, nebo možná právě proto hrál ze všech sil. „Všichni jsme tušili, že jsou to poslední chvíle jeho života. Viděli jsme ten jeho boj na place, protože únava byla stále rychlejší a hlubší,“ s dojetím připomněl v dokumentu poslední natáčení se svým dlouholetým přítelem herec Luděk Munzar.