To je ve stručnosti děj známého a nesmrtelného příběhu Williama Shakespeara, který představili v neděli na jevišti Divadla J. K. Tyla při Východočeské přehlídce amatérského činoherního divadla herci ze souboru Wokno z Broumova.

Bez nadsázky šlo o velké překvapení a tato inscenace byla patrně tou nejlepší, kterou v první části přehlídky mohli diváci vidět. „Váš vzestup dramaturgicko inscenační je tak strmý, až se mi hlava točí,“ řekl při hodnocení inscenace předseda odborné poroty Jan Císař, který na adresu souboru nešetřil superlativy. „Podáváte zprávu o situacích a událostech. Hra ve vašem podání není naštěstí lyrická, není to žádná velká romantika. Říkáte text věcně a netlačíte se do velkých afektů. Hrajete tak, že vám divák věří. Nejvíce vzdálen Shakespearovi je závěr inscenace, který bych nazval broumovský rap.

Pokud si pro příště zvolíte Hamleta, půjdu si sednout blíž než do první řady,“ uvedl profesor Císař. A skutečně, výkony některých herců byly vskutku excelentní. Pavel Novák, představitel Romea, je velkým talentem amatérského divadla. Znamenitý výkon odvedla i Julie Nikola Rejlová. Nepochybně výraznou postavou byl františkán Bratr Vavřinec v podání Jana Školníka. Výborná byla rovněž veselá, razantní a upovídaná Juliina chůva, kterou hrála Denisa Koudelková. Ta nám po představení prozradila, že trpí obrovskou trémou.

Nepřehlédnutelnou postavou byl také robustní Kapulet Petra Hlavatého, který příšerně seřval dceru Julii, když se dozvěděl, že si chce vzít Romea. Jeho projev byl tak monumentální, až se červenokostelecká „zlatá kaplička“ otřásala ve svých základech. Skvělou práci odvedl režisér Jan Holek, který se postaral i hudbu a scénu, jež byla dalším, sice střídmým, ale zároveň působivým prvkem inscenace. „Režisér je na nás přísný a my ho musíme poslouchat,“ tvrdí herci vědomi si toho, že to přináší své ovoce.

Tato inscenace, jejímž jediným nedostatkem byla občasná nesrozumitelnost zejména pro diváky sedící ve vzdálenějších řadách, se rázem stala fovoritem přehlídky a možným adeptem na postup na celostátní Divadelní Děčín. „Pro herce to byla hodně těžká práce. Jsme si vědomi toho, že máme rezervy. Ale na to, že je soubor mladý, pokořili jsme nějakou hranici,“ prohlásil režisér. Důležité bylo, že představení zasáhlo diváka. „Místama mi šla husí kůže po těle. Bylo to hodně sugestivní,“ svěřila se Deníku Jana Macháčková, milovnice divadla z Náchoda. Inscenace zaujala i Naďu Gregarovou z Impulsu, který se podílí na organizaci přehlídky. „Přiznávám, že mi občas ukápla slza,“ podotkla Gregarová.