Velkou zásluhu na pořádání této výstavy o létání má hudebník a letec Pavel Kocián. Létání bylo rodinnou záležitostí. Otec Jan létal v ČSA, sestra Jana je letuškou. Pavel začínal létat ve vrchlabském Aeroklubu. Studoval jako mechanik v Ruzyni, pět let pracoval jako mechanik v ČSA a ve vrchlabském Aeroklubu je sedmnáctým rokem.

K uspořádání této ojedinělé výstavy formou vzácných zapůjčených fotografií a informací z archívů, muzeí, soukromých sbírek mu pomáhalo několik desítek nadšenců o létání a pracovníků z této oblasti. Připomněl, že velkou pomoc mu poskytl Jaroslav Kuttelwascher, který je snad jediný žijící plachtař, jenž začínal létat na kluzáku na Jankově kopci. Poděkování patří starostovi Janu Sobotkovi a místostarostovi Michalu Vávrovi, kteří se zasloužili o to, že je výstava umístěna v hale zámku. Váže se k tomu následující „perlička": Hrabě Jaromír Czernin – Morzin, majitel zámku, byl prvním předsedou, náčelníkem místní plachtařské skupiny. Traduje se o něm, že byl později výtečným pilotem. Na uspořádání expozice se podílela také Správa KRNAP. V rozsáhlé historii létání jsou zachycena léta první i druhé světové války. Paradoxem při tom je, že historie pohraničních oblastí zaznamenala, jak lidé byli sousedy a kvůli válce bojovali proti sobě. Zachyceny jsou plachtařské začátky v Lánově a ve Vrchlabí, kolem Luční boudy. Zajímavým dokladem je zpráva Z krkonošského nebe až ke hvězdám.

Roku 1931 začal zde s plachtařským výcvikem 19letý student techniky, jehož jméno se později stalo světoznámým. Byl jím Wernher von Braun, konstruktér řady raket včetně proslulé Saturn rakety, která letěla na měsíc.

Otto Singer