V lednu 1919 na něj spáchal atentát anarchista Alois Šťastný. Na rodáka z Vysokého nad Jizerou vystřelil, ale kulku zastavila přezka od kšandy. „Zlí jazykové tvrdili, že střela uvízla v premiérově nadité náprsní tašce,“ loví perličku z historie etnolog a folklorista Vlastivědného muzea ve Vysokém Daniel Dědovský.

Zajímavý osud měla rovněž busta, která byla slavnostně odhalena za Kramářovy osobní přítomnosti, v srpnu 1927 na rodném domě na náměstí. Z rozkazu nacistů byla odtud odstraněna v červnu 1943 a umístěna do skladiště zabavených kovových předmětů v Praze Na Maninách, kde čekala na roztavení. K němu nedošlo a po válce zamířila zpět do jeho rodiště. Stavitel vysocké Kramářovy vily Oldřich Zítek ji zazdil na ochranu před nastupujícím komunistickým režimem. A to tak důkladně, že ji dosud nikdo nenašel. „Kramář nenáviděl bolševiky a oni jeho,“ vysvětluje Dědovský důvod ukrytí.

V roce 2014 město Vysoké nad Jizerou pořídilo bronzový odlitek busty podle původního návrhu, uloženého ve sbírce Národního muzea v Praze. Ve stejném roce se shodou okolností našel originální podstavec s původním nápisem z roku 1927. „U Zítků se bourala na zahradě kůlna a pod dřevem se tam našel,“ prozrazuje místo nálezu. Po 71 letech se tak socha prvního československého předsedy vlády znovu objevila na jeho rodném domě v krkonošském městečku.

Pravicový Karel Kramář se pohyboval v politice 47 let. Významným politikem byl už za Rakousko-Uherska. Začínal brzy. Ve třiceti letech se stal nejmladším poslancem Říšské rady. „Nikdy neměnil názory, zůstával pracovitým, poctivým a přímým člověkem. Svými postoji si mnohdy vědomě škodil, přesto z nich neustupoval a nepřestával upozorňovat na nebezpečí bolševismu a stále rozpínavějšího hitlerismu. Prosazoval co nejužší spolupráci slovanských států,“ připomíná. Budoucnost bohužel dala Kramářovi za pravdu. „Pravda je ostatně pojem, který ctil Kramář nade vše. Stačí si přečíst heslo na jeho pražské vile, dnes sídle premiéra ČR: Pravdou třeba proti všem.“