„Krakonošů, Rampušáků nebo medvědů dělám spoustu – lidé to vidí na facebooku, baví je moje videa a tak to chtějí. Nabaluje se to jako sněhová koule – něco vytvořím, lidé chodí okolo, líbí se jím to a to je nejlepší reklama jaká může být. Je to práce na kterou si mohou sáhnout a vidí, že to i po 10 letech vypadá k světu,“ říká řezbář a pohledem se stočí k opodál stojícímu dračímu křeslu, které by neudělalo žádnou ostudu v nějakém filmu s dračí tématikou. „To si objednala jedna slečna, která ho chce mít na zahradě. Ještě tady povede ocas který bude zakončený lampičkou,“ ukazuje k rozdělané práci, a vede nás pod přístřešek, kde na zemi leží dokončovaná Panna Marie zasazená do samorostlé kapličky.
„To se nabídlo samo. Známý, který má pilu na dřevo, mi zavolal, ať se přijedu na něco podívat. Viděl, že to není klasický kmen, ze kterého by na katru udělal prkna. Napadlo mě kaplička, do které by se hodila nějaká duchovnější tématika než zajíc nebo veverka. Tak se nabídla panenka Marie,“ podívá se do vystupující tváře, která po pár tazích tužkou v místech očí úplně ožije.
Z práce do práce – do této krátké fráze by se dal zhutnit jasenský řezbář Miroslav Kříž, který každodenní kontakt s mnoha lidmi ve svém zaměstnání rád vymění za samotu s kusem špalku, kterému motorovou pilou, dláty a dalšími nástroji vdechuje život. „Mně se řeže po práci hezky, těším se každý den na řezání. V zaměstnání hodně komunikuji s lidmi, kterým se musím věnovat a když přijdu domů, tak si rád nasadím špunty, sluchátka a zabřednu do svého světa,“ říká dřevořezbář, který rád pracuje s dubem. „Co si budeme povídat – pro naše klimatické podmínky je to nejlepší materiál na dřevosochání,“ má jasno v preferenci. Práce má dost i když vzhledem k tomu, že cena materiálu stoupá natolik, že lidé přemýšlí, jestli si dřevořezbu opravdu pořídí. „Materiál se musí také dovézt, takže kolikrát doprava přesáhne hodnotu přivezeného materiálu… A to je masakr,“ krčí rameny a přikládá do krbových kamen polínko.
V zaměstnání hodně komunikuji s lidmi, kterým se musím věnovat a když přijdu domů, tak si rád nasadím špunty, sluchátka a zabřednu do svého světa,“ říká dřevořezbář Miroslav Kříž.
V jaroměřské firmě dělá trenéra, ale nikoliv fotbalového. „Mým úkolem je předávat zaměstnancům základy bezpečnosti, abych je upozornil na rizika a mohli se bezpečně zaučovat na výrobním zařízení. No a ve volném čase po práci vyřezávám,“ říká řezbář, a dodává, že aniž by se to zdálo, tak se obě jeho aktivity prolínají. „Spoustu zásad bezpečnosti jsem pochopitelně převzal i do dřevořezby – neumím si představit řezat nebo brousit bez špuntů, bez sluchátek. Nemohl bych brousit bez brýlí – ono to nebaví, když vám něco vletí do oka, oči máte jedny,“ má jasno muž, který bezpečnostní osvětu šíří i prostřednictvím videí na youtube, kde má cyklus videí Křížem krážem s řezbářem. „Je spousta věcí, které si ne každý hned uvědomí. Když ukazuji, jak vyřezávám, tak mi přijde přirozené o bezpečnosti při práci mluvit. To jde ruku v ruce,“ říká, že díky své profesi má bezpečnost při práci pod kůží.
Vcházíme do budoucí dílny, na které bude ještě hodně práce. „Spíchnul jsem to zatím horkou jehlou. Tyhle prostory teprve čekají na další úpravy,“ potvrzuje. „Teď jsem si udělal radost,“ namíří si to k letitému soustruhu. „Koupil jsem ho za pět tisíc. To by možná víc dostali ve sběrně. Na to se těším – budu na něm dělat misky, putovní poháry,“ poplácá láskyplně prvorepublikový nástroj.
Myšlenkami už je v létě v Orlickém Záhoří, kde se koná soutěž Kunštátský drvoštěp. „Na to se hodně těším. Tam si mohu zazávodit i v dřevorubeckých disciplínách,“ těší se na řezání kaprovkou.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
