V kuchyni se v hrnci na sporáku vaří guláš, v ledničce se chladí pivo a již několik týdnů také sekt. Ten je připravený dlouho dopředu k oslavě historického postupu hradeckého hokejového klubu do finále extraligy. Zatím tam zůstane. Rozhodující sedmý semifinálový zápas s Vítkovicemi teprve začíná a manželé Bednářovi spolu se třemi přáteli očekávají tuhý a dlouhý boj.

„To tady zase budeme do půlnoci. Anebo ještě zajedeme na otočku do Vítkovic. Než to skončí, v pohodě tam dojedeme,“ věští David Bednář v narážce na prodloužení zápasů, která sérii s klubem z Ostravy provázela a vyvrcholila rekordně dlouhým šestým utkáním. To se na hradeckém zimním stadionu hrálo 138, 51 minuty, což je historické maximum české nejvyšší soutěže.

To je Mordor

Průběh zápasu dává třiačtyřicetiletému malíři pokojů za pravdu. V první třetině aktivnější Hradec marně dobýval branku domácího brankáře Stezky. V té druhé se v obývacím pokoji bytu na hradeckém Moravském Předměstí dala atmosféra krájet nabroušenými bruslemi. Napětí zmírnil gól Hradce ve 27. minutě zápasu, avšak o čtyři minuty později byl stav zápasu opět nerozhodný.

Jindy veselá a družná nálada se změnila v nervózní poposedávání, občasné strohé poznámky a úpění při náznacích šancí na obou stranách kluziště. Na adresu některých hokejistů soupeře se snášely nepublikovatelné výrazy, gólman v modrobílém dresu ničil pokusy Hradce i nervy fanoušků, kteří postupně přecházeli od stručných štiplavých komentářů k ironickým vtipům a přirovnáním.

„To je Mordor. Táhne se to jako díly Pán prstenů. Dalo by se to podle toho natočit, materiálu je dost,“ načíná úvahu spojenou s romány J. R. R. Tolkiena David Bednář.

„Brankář Stezka je takové Sauronovo oko. A celá série by mohla mít podtitul Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky,“ přidává se dvaačtyřicetiletá Kateřina Bednářová.

Smích vzápětí opět střídá soustředění na hru, která může hradeckému Mountfieldu přinést historický úspěch.

„Jdu si pro dres, zkusím tomu jít naproti, to by mohlo přinést štěstí,“ rozhoduje se Bednář. Jeho žena si oblečení v týmových barvách zatím nechává stranou a fandí v tričku oblíbeného klubu Toronto Maple Leafs.

Na ledě pokračoval dramatický zápas, který mohl rozhodnout hradecký Aleš Jergl. Trestné střílení však v gól neproměnil a brankář Stezka se opět stával hrdinou zápasu. Vzápětí se do úniku dostal domácí Peter Krieger, situaci zachránil gólman Mountfieldu Matěj Machovský.

Křičeli radostí

Nakonec zápas skutečně dospěl do prodloužení. Vítkovice se mohly stát prvním týmem, který by dokázal otočit sérii a nepříznivý stav 0:3 na zápasy přetavit v postup. Od chmurných myšlenek dokázal odvést pozornost brankář Machovský, kterého Severomoravané nedokázali překonat. Naději naopak přinášely hradecké šance.

A potom to přišlo. Aktivní útočník Oliver Okuliar dokázal v první hradecké přesilovce přece jen prostřelit spolehlivého Stezku a domov manželů Bednářových se během vteřiny proměnil v arénu plnou slavících postav vzájemně se objímajících a křičících radostí. David Bednář dává vzápětí na balkoně vědět obyvatelům největšího hradeckého sídliště, komu patří postup do boje o titul. Jeho žena rozlévá sekt a do sklenic přidává jahody.

„Ty vole, my jsme se toho dožili. Finále je tady,“ opakuje dokola Bednář a teprve po dlouhých minutách připomíná, že letošní rok je pro hradecké sportovní příznivce vskutku výjimečný.

„Budeme bojovat o titul a dočkáme se nového fotbalového stadionu. To jsou třešničky na dortu, do kterého se teď můžeme zakousnout,“ konstatuje spokojeně.

Nový fotbalový stánek je blízko dokončení, hrát se na něm bude již od nové sezony. Cesta k němu však trvala dlouhé roky.

„Bylo mi asi šest let, když můj táta jako velký fanoušek mluvil o tom, že by si přál nový fotbalový stadion. Dnes je mi 42 let a táta již 22 let není mezi námi. Symbolicky jsme mu koupili metr čtvereční trávníku na novém stadionu,“ dodává Kateřina Bednářová.

Jde se před stadion

Když prvotní oslavy postupu mírně opadnou, přicházejí dvě podvečerní rozhodnutí. Jde se na pivo a potom před zimní stadion.

„Kluci jsou hrozně utahaní, snad jim alespoň trochu vlijeme krev do žil,“ doufá Bednářová, která již v dresu Mountfieldu nabízí hostům guláš. Do příjezdu hokejistů zbývá pár hodin, fanoušci se již svolávají na sociálních sítích, jejich hrdinové mají přijet okolo 23. hodiny.

Už zdálky je podle hluku doléhajícího od hradecké hokejové arény jasné, že se děje něco mimořádného. Avšak pohled na zaplněné prostranství mezi stadionem a bývalým pivovarem předčí očekávání. Stovky fandů prostor dokonale zaplnily. Autobus s hokejisty zastavuje přímo na ulici a hráči spolu s realizačním týmem procházejí vytvořenou uličkou ke schodům u hlavního vchodu. Zdraví se se svými příznivci, děkují za podporu a přes únavu odhodlaně burcují do dalších soubojů. První finálový zápas s Třincem je na programu již v úterý.