Internační tábor pro řeholníky několika řádů se stal i z broumovského kláštera, do něhož bylo soustředěno až 300 příslušníků řádu premonstrátů, františkánů, jezuitů, benediktinů, kapucínů a dalších.

„Nastoupili jsme do autobusu, kde vedle každého řeholníka usedl jeden ozbrojenec, nikdo nesměl promluvit. Cílem naší cesty byl klášter Broumov, odkud předtím vyhnali benediktiny, kteří po osvobození přišli z Ameriky,“ vzpomínal před třiceti lety jeden z internovaných kněží P. Hugo Pitel.

Během stejné noci v roce 1950 osiřel například i františkánský klášter v Hostinném, který byl vybudován v letech 1677 až 1684. Státní bezpečnost klášter přepadla, mnichy zatkla a vzácnou barokní stavbu nahradil sklad celulózy Krkonošských papíren. Z konventu, kde františkáni žili, byl najednou sklad obuvi.

Státní bezpečnost zatkla mnichy z Hostinného, z kláštera se stal sklad celulózy a obuvi  

Současná podoba františkánského kláštera.Zdroj: Deník/ Jan BraunFrantiškánský klášter v Hostinném, který byl vybudován v letech 1677 až 1684, osiřel poté, co ho Státní bezpečnost přepadla při zátahu na kostely v noci ze 13. na 14. dubna a zrušila. Mnichy zatkla a vzácnou barokní stavbu nahradil sklad celulózy Krkonošských papíren. Z konventu, kde františkáni žili, byl najednou sklad obuvi. "Františkáni působili v Hostinném od 23. listopadu 1666 až do noci z 13. na 14. dubna 1950, kdy v rámci akce K byl klášter přepaden Státní bezpečností, mniši byli pozatýkáni a internováni," připomíná historik Tomáš Anděl, ředitel Galerie antických umění a muzea v Hostinném. V roce 1960 se uvažovalo o přestavění na širokoúhlý biograf. Koncem 60. let byl na klášter vydán demoliční výměr. Od zbourání ho zachránila snaha Univerzity Karlovy umístit sbírku odlitků antických soch, pro které neměla prostory, a v Hostinném tak vznikla Galerie antického umění. Ta byla poprvé otevřena veřejnosti v srpnu 1969.

S řeholníky se zacházelo jako se zločinci

Internované řeholníky čekal v Broumově zcela prázdný klášter s prázdnými celami. „Zacházelo se s nimi jako s nejhoršími zločinci. Několik dní spali na holé zemi, než byly přivezeny postele a slamníky. Hygienické podmínky byly otřesné. Z domovských klášterů si nesměli nic přivézt – pouze oblečení, které měli na sobě,“ zaznamenal 70 let staré události někdejší broumovský starosta Zdeněk Streubel.

Internovaní mniši byli nasazeni k nejrůznějším pracím uvnitř kláštera, ale museli pracovat také pro textilku Veba a další podniky. „Vzpomínám si, jak je pod početnou ostrahou vodili do práce jako nebezpečné zločince. Uviděl jsem mezi nimi své dva spolužáky z gymnázia, ale mohl jsem jim jen zamávat. Bylo likvidováno zařízení opatství včetně klášterního muzea a zmizelo tak mnoho cenných věcí. Likvidovala se i opatská knihovna – knihy byly házeny na nákladní automobily a odváženy, aby byly po vytřídění dány do sběru nebo skladů Památníku národního písemnictví,“ přibližuje tehdejší plenění a drancování minulosti.

Sestry žily v klášteře za těžkých podmínek

Další kapitola ze smutného období broumovského kláštera nastala v druhé polovině roku 1950, když se v něm zabydlely řádové sestry. Z počátku jich bylo více než 400 - žily zde za těžkých podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly pouze sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Ty však v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě.

V současnosti někdejší mnišské cely slouží jako Dům hostů a nabízejí ubytování ve více než dvou desítkách pokojích, kde si návštěvníci užívají zážitek klášterní atmosféry. „Oproti běžnému ubytování trochu méně pohodlí, když jsou toalety a sprchy na chodbě, ale pokud si člověk chce užít mnišského způsobu života, pak je i umyvadlo na pokoji vlastně luxus,“ ohodnotil pobyt v současném klášteře jeden z návštěvníků.

Jiří Řezník