Škola okamžitě kontaktovala krajskou hygienickou stanici a provedla na základě návrhu hygieniků veškerá opatření. „Není důvod k panice, nemáme žádný problém,“ říká k situaci ve škole ředitelka Blanka Kalátová Lisá.

Učitelé, kteří přišli do styku s nemocným školákem, se podrobili vyšetření a podle potřeby byli přeočkováni. Zákonní zástupci dětí byli informováni prostřednictvím internetové žákovské knížky.

„V souvislosti s výskytem případu onemocnění bylo vyšetřeno celkem 33 vytipovaných rizikových kontaktů. U třech osob vyšetření v předstihu prokázalo přítomnost protilátek proti VHA, pro dalších 20 dětí a deset dospělých se podařilo zajistit státem hrazenou vakcínu,“ doplňuje informace k případu Veronika Krejčí z krajské hygieny. Do 30. října se tak všechny neimunní osoby podrobily očkování a po dobu padesáti dnů jsou pod dohledem lékaře.

Žáci, kteří přišli do kontaktu s nemocným školákem, se pod dobu karantény učí pouze ve své třídě, mají stanoven i zvláštní stravovací režim. Po umytí rukou mají k dispozici desinfekční prostředky. K osušení jsou určeny papírové utěrky. Vyhrazené mají WC, vyčleněna je i toaleta pro učitele, kteří byli v kontaktu s nemocným žákem. Ve třídě a po celé škole se provádí desinfekce určenými prostředky. Všechny děti ve škole pak byly poučeny, jak mají desinfekci rukou provádět.

V rámci prevence informovaly o výskytu žloutenky i ostatní školy ve městě. „Oslovili jsme žáky, aby dbali na zvýšenou hygienu. Na umyvadla jsme umístili antibakteriální gely, poučili jsme děti i personál,“ říká k opatřením ředitelka školy na Novém Městě Michaela Štálová.

Obdobný postup zvolil i ředitel školy ZŠ Husova Roman Mareš. „V rámci prevence jsem všem vysvětlil, že na naší škole se žloutenka nevyskytuje, přesto by všichni měli dbát zvýšené hygieny,“ radí Roman Mareš.

Pokyny dostala i školní jídelna a uklizečky, které musí veškeré školní prostory ošetřit desinfekčními prostředky.

Žloutenka typu A, označovaná také jako nemoc špinavých rukou, se přenáší především kontaktem. Lidé se ale mohou nakazit i kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Nemoc se projevuje dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater. Pacient může mít zažívací potíže (bolesti břicha, zvracení, průjem), nebo příznaky podobné chřipce (zvýšená teplota, únava, bolesti svalů, kloubů. Typickými příznaky nemoci jsou světlá stolice, tmavá moč, žluté zbarvení očního bělma a případně i kůže. U dospělých má nemoc na rozdíl od dětí delší dobu rekonvalescence.