Zatímco zemědělci pomalinku sčítají škody po suchém období, tak archeologové mají žně. Alespoň ti, kteří již týdny tráví čas vykopávkami na poli nedaleko Chrudimi. Jsou tu jako předvoj pro budoucí obchvat města a na nedostatek práce si stěžovat nemohou.

„Prakticky každé kopnutí do země nám odhaluje celý pravěk východních Čech. Paleta zdejších nálezů pokrývá období cirka sedm tisíc let,“ říká na budoucím staveništi archeolog chrudimského muzea Jan Musil a dodává, že sondy do historie zde budou probíhat až do konce srpna. Stavba obchvatu, jejíž start je naplánován na listopad letošního roku, tak není ohrožena.

Dějiny v krabicích od banánů

Podle Jana Musila se v případě Chrudimi jedná o jednu z největších sond do historie zdejší krajiny. A nejen jí.

Čekání na obchvat
Dlouhé roky čekali lidé na druhou část obchvatu Chrudimi. Toto čekání by však mělo za pár týdnů skončit. V listopadu letošního roku by se na trasu, kterou nyní prohledávají archeologové, měli vrhnout dělníci. První úsek obchvatu byl otevřený na konci roku 2015 a zatím končí na výpadovce na Vysoké Mýto. Tam na něj již brzy naváže druhá část, která povede až za Slatiňany. Kompletní obchvat by měl být otevřen v roce 2021 a měl by pomoci odvézt z přetížených cest obou měst především nákladní dopravu. Pokračování bude měřit čtyři a půl kilometru, na trase bude sedm mostů, jeden podjezd a jsou navržené tři protihlukové stěny.

„V této sondě máme pokryt takřka celý pravěk. Dokonce jsme tu objevili i věci, které jsme opravdu nečekali. Například pozůstatky kultury věteřovské, která se normálně vyskytuje jen na jižní Moravě,“ dává jeden z příkladů archeolog a v případě všech chrudimských objevů odkazuje na „měrnou“ jednotku archeologických nálezů - krabice od banánů. „Jen z této lokality jich máme 80. To představuje několik desítek tisíc inventárních čísel,“ vysvětluje

Ne všechny objevy však skončí v krabicích. Některé nenávratně zmizí pod budoucí vozovkou. Například nedávno objevené příkopové ohrazení neolitické vesnice – takzvaného erdwerku, který náleží do kultury s lineární keramikou.

„Tento nález je opravdu výjimečný. V celé České republice máme jen 8 až 10 exemplářů tohoto ohrazení. V tomto ohledu je pak Chrudim unikátem, jelikož na jeho území se jedná již o druhý nález,“ dodává archeolog chrudimského muzea s tím, že erdwerk byl hlubší příkop s palisádou. Toto opevnění sloužilo v období kultury s lineární keramikou, tedy v době prvních zemědělců asi pět tisíc let před naším letopočtem, k tomu, aby ochránilo vesnici před divokou zvěří.

Hroby pro „nečisté“

Největší množství nálezů však náleží pozůstatkům starobronzové únětické kultury, tedy období zhruba 1800 až 1550 let před naším letopočtem. „Ta je zastoupena jednak rozsáhlým sídlištěm s množstvím nejrůznějších zásobních a odpadních jam, ale také několika hroby,“ dodává Jan Musil.

Další nálezy, mezi něž patří například žárové hroby, dokládají osídlení krajiny také za mladší či pozdní doby bronzové. Mezi nalezené předměty patří například velké množství zbytků keramiky, kamenných broušených i štípaných předmětů, zlomek malé bronzové dýky nebo kusy pravěké teslice.

U hrobů je pak zajímavé, že se v nich nalezli jen kostry dětí či mladistvých.

Jejich vznik zůstane asi dlouho záhadou. Jan Musil však nabízí dvě teorie. „Únětická kultura standardně pohřbívala na pohřebištích mimo sídliště. Nicméně děti a mládežníky občas pohřbili tu a tam v zásobních či odpadních jamách přímo v areálu sídliště. Jednou z možností je, že se jednalo o osoby, které doposud nepodstoupily iniciační rituál a byly tak vyřazeny z běžného života,“ uvažuje Musil. Podle archeologa se však nabízí i možnost, že umřely v zimě a nebylo možno nikde vykopat hrob. „Proto je uložili do již vyhloubené jámy a zasypali odpadem, který měli po ruce,“ dodává.

Studna vědění a nevídaný poklad

Nedávno archeologové narazili i na poměrně velkou studnu. Její vznik však zatím nedokázali datovat. „V horní partii jsme však našli hrob z únětické kultury. Takže studna musí být daleko starší. Jak, to uvidíme, až se dostaneme na dno. Nicméně soudíme, že by mohla být z neolitu, tedy mladší doby kamenné,“ říká archeolog, který je pyšný i na objev depotu se sedmi bronzovými náramky - nápažníky.

Ty podle všeho patřily vysoce postavené ženě únětické kultury. „Toto je jeden z největších objevů. Podobný depot byl na Chrudimsku objeven kolem roku 1900 v Chrasti. Z tohoto pohledu se tak jedná o velmi cenný objev,“ vysvětluje archeolog.

Než však budou moci lidé artefakty od Chrudimi spatřit, uplyne ještě dlouhá doba. Očištění, konzervace a případné slepování nalezených nádob zabere restaurátorům minimálně rok.