Čtyři a půl tisíce lidí žije na ulici

Daleko víc lidí bez domova než v jiných regionech žije v Libereckém kraji. Na tisíc obyvatel jich tu připadá 10,2, republikový průměr je přitom jen 6,7. Horší je situace už jen v Moravskoslezském kraji, kde na tisíc lidí připadá 11,5 bezdomovce. Vyplývá to z unikátního výzkumu o bezdomovectví, který si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí.

Celkem se odhaduje, že bez střechy nad hlavou v Libereckém kraji žije 4 467 lidí. Nejhorší situace je podle výsledků studie na Liberecku. Alarmující je také množství lidí, kteří žijí v neobyvatelných bytech, squatech, hrozí jim vystěhování a ztráta vlastního bydlení. Těch je v kraji skoro devět a půl tisíce, což je čtvrtý nejhorší výsledek. Ještě víc lidí, kteří by mohli skončit na ulici, je už jen v Praze, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Problém je skryté bezdomovectví

Počet lidí bez domova loni ve vlastní studii mapoval i Liberec. Odhaduje jich asi 170. „Další stovky lidí ale žijí v takzvaném skrytém bezdomovectví. Jedná se o lidi, kteří nemají stálé bydlení, přespávají u rodiny či známých, v ubytovnách, v nelegálních příbytcích či prostorách s nízkým komfortem bydlení, jako jsou garáže či zahradní domky," popisuje v analýze Barbora Šolková z libereckého odboru školství a sociálních věcí.

Podstatnou část bezdomovců v Liberci tvoří lidé nad 40 let, kteří jsou na ulici několik let a střídají sezónní práce s životem na ubytovnách. Pětinu tvoří senioři, kteří na ulici zestárli a mají nejrůznější zdravotní problémy.

Přibývá však i mladých bezdomovců se závislostí na drogách.

V Jablonci nad Nisou a okolí je zhruba dvě stě bezdomovců. „Dalších sto se v tomto regionu nachází v krizové situaci způsobené ztrátami zaměstnání či bydlení, exekucemi, dluhy a podobně," říká Milena Havrdová, oblastní ředitelka Naděje, která v Jablonci spravuje mimo jiné nedávno otevřený azylový dům Za Plynárnou.

Na ulici lidé nejčastěji končí kvůli závislosti na alkoholu, dluhům, nezaměstnanosti, někteří i kvůli drogám. „V podstatě ve všech životních příbězích lidí bez přístřeší hraje roli i rozpad rodinného zázemí," upozorňuje Barbora Šolková. „Podle sociálních pracovníků není leckdy možné identifikovat, jaká byla konkrétní příčina propadu člověka na pomyslné dno, většinou se jedná o souhru několika faktorů," dodává.

Chybí byty se sníženým nájmem

Bezdomovcům nejčastěji pomáhají sociální pracovníci. Řada obcí v průzkumu ale upozornila na to, že v kraji chybí krizové ubytování, nízkonákladové bydlení se sníženým nájmem a obecní byty. „Stát by měl zajistit výstavbu bytů nejen pro osoby, které jsou bez příjmů a závislé na sociálních dávkách, ale také pro lidi s minimální mzdou, kteří si nemohou dovolit vysoký nájem," cituje výzkum jednu ze sociálních pracovnic v odpovědi na otázku, co je třeba zlepšit.

Průzkum probíhal v loňském roce. Ministerstvo oslovilo 227 obcí s rozšířenou působností, aby získalo aktuální údaje o prevenci, výskytu a řešení bezdomovectví. Dotazník měli vyplnit sociální pracovníci včetně sociálních kurátorů a dalších zaměstnanců, kteří se zabývají problematikou bezdomovectví a dostupnosti bydlení.

V Česku je zhruba 68,5 tisíce bezdomovců. Ztrátou bydlení je ohroženo dalších 120 tisíc lidí.