"Za komunismu mi nedovolili vystudovat cukrařinu. Nyní ale budou v tradici pokračovat moji synové Karel a Jaroslav, kteří se cukrařině vyučili v Nové Pace," říká majitel miletínské cukrárny, jmenovec a vzdálený příbuzný slavného českého básníka a obrozence.

"Skutečně je to tak," ukazuje čtyřiaosmdesátiletý Erben svůj rodný list, na kterém jsou zdobným písmem zapsaná jména Karl Jaromír. Rod Erbenů se v Miletíně usadil už v 15. století, o čtyři sta let později jej ale nejvíce proslavil právě básník a autor sbírky Kytice. Erbenovi se ale do historie Miletína zapsali i na docela odlišném poli.

Do sbírky se zapojilo okolo sedmdesáti prodejen v Královéhradeckém kraji.
Potravinová sbírka plní nákupní vozíky a krabice. Lidé jsou štědří i v covidu

Cukrářství Erben založil praděd otce dnešního majitele Josef Erben v roce 1820. "Tehdy se vyráběl takzvaný glancák. Těsto se vtlačovalo do dřevěných forem s různými motivy, následně se vyklopilo na plech a peklo. Upečené figurky se zdobily barvou a lakovaly klihem," vypráví Karel Erben, zatímco ukazuje na sádrový odlitek formy, který mu visí nad psacím stolem.

Ve své kanceláři v domě čp. 11 na miletínském náměstí schraňuje mnoho podobných vzpomínek a artefaktů. Celou jednu stěnu vyzdobil právě certifikáty, dokumenty, fotografiemi a upomínkami na tradici cukrařiny své rodiny. Právě Josef Erben přišel v roce 1864 s nápadem, který miletínského cukráře proslavil.

Pohled na ženy

Unikátní perníkové Miletínské modlitbičky prý vymyslel při pohledu na ženy, které se vracely z kostela s modlitebními knížkami v rukou. Obdelníkový perník s vrstvou ořechové náplně, bílkovým plátkem a polovinou mandle uprostřed poprvé představil už téhož roku na dubnové miletínské pouti. Výrobek měl takový úspěch, že se to brzy rozkřiklo a Erbenovo cukrářství se stalo vyhledávaným krámem široko daleko.

Za desítky let úspěšného podnikání si Modlitbičky našly příznivce nejen mezi místními, ale také mezi slavnými osobnostmi. Údajně si je zamiloval například první československý prezident T. G. Masaryk nebo básník a držitel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert. Události první poloviny 20. století ale udělali Erbenovu podnikání čáru přes rozpočet. "Nejdříve byla za protektorátu omezena výroba. Po válce v roce 1948 jsme pak o firmu přišli úplně. Po znárodnění zde začaly cukrařit státní podniky a já jsem se musel vyučit jinému povolání," vysvětluje rodinnou historii minulého století Karel Erben.

Do Miletína se vrátil po revoluci v roce 1991 a spolu s manželkou se rozhodli cukrářskou tradici obnovit. "Získali jsme zpět dům na náměstí a začali jsme zase vyrábět Miletínské modlitbičky. Něco podobného se tu vyrábělo i za minulého režimu, nebylo to ale ono. Možná právě kvůli spojitosti s křesťanstvím se Modlitbičky v sortimentu neuchovaly," vypráví.

Chodkyně nepřežila střet s autem.
Seniorka přecházela mimo přechod, srazilo ji auto. Na místě zemřela

Na tradici se ale podařilo úspěšně navázat a dnes chrlí cukrářství okolo 800 Miletínských modlitbiček denně. "Nevyrábíme jen pro náš obchod, dovážíme také do sousedních krajů a naše perníčky si tak můžete koupit například v Pardubicích," směje se paradoxu dovážení perníku do "perníkářského města" Erben.

Milovníci sladkého mohou na Jičínsku dostat Miletínskou modlitbičku ke kávě například na hradě Pecka nebo ve Valdštejnské lodžii. Málokdo ale dokáže na první pohled poznat, jestli se jedná o originální, ochrannou známkou označené Modlitbičky od Erbena, nebo o konkurenční výrobek Cukrárny Laušman, která sídlí přímo naproti na náměstí K. J. Erbena v Miletíně. Nevraživost mezi výrobci ale Erben nevnímá. "Každému říkám, ať ochutná oboje a vybere si, co má radši. V Hořicích také vyrábí trubičky snad sedm výrobců. Každý si najde to svoje," směje se.

Kromě legendárních perníků vyrábí Erbenovi i další sladkosti a cukrovinky. Právě teď pro ně začíná náročná sezóna vánočního cukroví. To letos vzbuzuje vášnivé debaty kvůli zvyšujícím se cenám potravin. "I my budeme muset zdražit sazbu za kilo. Ceny másla, mouky, cukru, zkrátka všeho jdou nahoru. Ale o odbyt se nebojím. Lidi vědí, jaká je situace a že doma by nenapekli o moc levněji," říká Erben. Důležité prý je, že se podařilo rodinný podnik obnovit a Erbenovi budou tradici výroby oblíbených sladkostí udržovat i do budoucna.