Hejtman to opakuje, skoro jako svou mantru, velmi často i přesto, že řada dopravních expertů nepokládá pokračování výstavby od Hradce dál k polským hranicím za nutné. Například obyvatelům ucpaného Náchoda by mnohem víc pomohl obchvat, jehož výstavba se ale stále odkládá. A celorepublikově potřebnější je R35 z Hradce na Olomouc.

Hejtman však argumentuje, že se na nutnosti pokračovat s D11 dohodli ve společném memorandu i starostové největších měst kraje, bez dálnice se prý region nebude dostatečně rozvíjet.

A co obchvaty?

„Dohodli jsme se, že se k probíhajícím pracím na dálnici D11 budeme s poslanci pravidelně scházet. Chceme monitorovat projektovou dokumentaci, výkupy pozemků či výběrová řízení. Je důležité, aby D11 konečně byla dotažena alespoň do Hradce Králové. Její výstavba pak musí pokračovat dál směrem na Jaroměř a k polským hranicím. Bez této komunikace se nebude moci region dynamicky rozvíjet," míní Franc.

Dálnice D11 byla dovedena  těsně před Hradec v roce 2006, od té doby se řešily majetkoprávní spory. Dostavba tříkilometrového problémového úseku D11 před Hradcem Králové začne nejdříve až příští rok v březnu, stát navíc stále nemá převedeny problémové pozemky, které vlastní farmářka Ludmila Havránková a její sestra.

Otázkou je však nutnost pokračování autostrády z Jaroměře na Trutnov a Královec, kde se má výhledově napojit na polskou S3 do Štětína, jejíž realizace byla taktéž odložena. Hustota provozu na stávající státovce totiž velkokapacitní náhradu podle mnohých odborníků urgentně  nepotřebuje. Mnohem více by obyvatelé Náchoda a Jaroměře, kudy tranzit do Polska směřuje nyní, uvítali léta slibované obchvaty. V době rozpočtových škrtů by navíc vyšly mnohonásobně levněji než poloprázdný čtyřpruh na Královci. Vzhledem k nevýhodnému trasování polské S3 navíc panuje obava, že část kamionů by i poté jezdila raději přes ucpaný Náchod.