Jak uvedl tiskový referent kanceláře hejtmana Jiří Klemt, proplatil kraj dosud 1 855 354 korun. Vzhledem k dalším nedávným útokům na ovčí ohrady bude na konci roku částka rozhodně vyšší a překročí dvoumilionovou hranici.

„V posledních dvou letech vyplacená částka na náhradu škod výrazně stoupla. V roce 2017 Královéhradecký kraj vyplatil chovatelům 45 tisíc korun. V loňském roce částka stoupla na více než 520 tisíc korun. Z doposud vyplacených 27 žádostí za více jak 1,85 milionu korun je zřejmé, že v letošním roce za náhradu škod vyplatíme přes dva miliony korun. Nejvíce hlášených událostí máme v oblastech Broumovska a Trutnovska,“ informoval radní pro oblast vodního hospodářství, životního prostředí a zemědělství Karel Klíma s tím, že Krajský úřad Královéhradeckého kraje v současnosti eviduje dalších 10 žádostí o náhradu škody za více než 320 tisíc korun.

Jak je vidět, tak vyplacené kompenzace meziročně strmě stoupají. Má krajský úřad nějaký finanční strop, kam až může vyplácené odškodné stoupat? „Náhrady škod se vyplácejí ze státního, nikoliv z krajského rozpočtu, přes který se ale žadatelům dále posílají přes účet kraje,“ vysvětluje Jiří Klemt, a dodává, že žádný finanční strop na vyplácení kompenzací stanoven není.

Podle slov starosty Vernéřovic na Broumovsku Tomáše Havrlanta je počet zabitých zvířat zhruba srovnatelný s loňským rokem, ale náhrady určené postiženým chovatelům jsou vyšší než byly v minulých letech. „Navýšení vyplacené částky není v počtu útoků, ale v tom, že se vyplácí více peněz. Samozřejmě v některých individuálních případech nemusí být ta ztráta pokryta dostatečně, ale je to lepší než dříve,“ uznává starosta, který patří k chovatelům domáhajících se soudní cestou změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků snížen.

Problém v kompenzacích vidí v „papírování“, které žádost o odškodné provází. „Trvá to od tří měsíců do půl roku než chovatelé dostanou vyplaceny peníze,“ upozorňuje na úředního šimla. „Vím o případech, že když přijde chovatel o jedno, dvě zvířata, tak to ani nehlásí a o odškodnění ani neusiluje,“ ví ze zkušenosti Tomáš Havrlant.

Ceník, kterým se kraj při vyřizování žádostí řídí, stanovuje ministerstvo životního prostředí. Chovatel popřípadě může doložit fakturu za nákup například plemenného berana, kde se cena výrazně liší od ceny běžné masné ovce kříženky. „Ve Svazu chovatelů ovcí a koz jsme navrhli určitou tabulku podle které se za jehněčí platí kolem třech a půl tisíc, za bahnici šest tisíc a za plemenného berana 10 až 15 tisíc. Když poškozený chovatel s touto částkou nesouhlasí může si nechat udělat odborný posudek, zda hodnota zardoušeného kusu je vyšší. Ale myslím si, že plus mínus to takto odpovídá té hodnotě zvířat. Samozřejmě když má někdo šlechtitelský chov, tak ta cena je vyšší,“ říká Tomáš Havrlant, a dodává, že finance vyplácí přímo ministerstvo financí. „To nejsou prostředky z krajské pokladny. Královéhradecký kraj je pouze administruje,“ upřesňuje Tomáš Havrlant, který se chystá na celostátní konferenci Svazu chovatelů ovcí a koz, kde bude hovořit o problematice vlka.

Poškození chovatelé mohou nárok na náhradu škody zvláště chráněnými živočichy, mezi které vlk patří, uplatnit během celého roku. Pro podání žádosti na krajský úřad je ale zapotřebí mít zprávu veterináře a rovněž potvrzení ze strany místně příslušného orgánu na ochranu přírody a krajiny.

Jiří Řezník