V šesti kapitolách zachycují odborníci například původní osídlení na horním toku Nisy, věnují se historii hradu do roku 1945, ale odkrývají také stavebně historický průzkum hradu během rekonstrukce. „Je to určitý hold všem, kteří se na náročné rekonstrukci nejrůznějším způsobem podíleli a dosud podílejí," vysvětlil kastelán hradu a jeden ze spoluautorů, Jan Sedlák. Publikace vyšla v rámci programu na přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. Podílelo se na ní i muzeum v Žitavě. „Po staletí jsou dějiny Žitavy a Grabštejna úzce propojeny," říká v předmluvě Arnd Voigt, primátor Žitavy.

Kaple sv. Barbory

Podstatnou část publikace tvoří kapitoly o nejvzácnější části památky kaple svaté Barbory a příběh její záchrany, pokládanou za renesanční klenot evropského významu.

„Kaple nacházející se v severním křídle horního zámku je bezpochyby nejvýznamnějším prostorem a největším pokladem Grabštejna," hodnotí ředitel muzea v Žitavě Marius Winzeler, který se její historií

podrobně zabýval a popsal i některé zajímavosti, které až dosud historikům unikly. Za podstatné považuje například nález gotické sochy patronky kaple, sv. Barbory, po které se pátralo přes šedesát let. Při své skromnosti už nedodal, že se o objevení plastiky zasloužil on sám.Rekonstrukci sledoval od samého počátku v roce 1992. „Hrad a zámek Grabštejn mě fascinují už dlouho. Myslím, že je skvělé, že je někdo schopen zachránit a oživit tuto památku. Je to zásluhou mnoha dobrovolníků, nadšenců, místních i kastelána a jeho týmu," shrnuje Winzeler. Publikace psaná populárně naučnou formou by měla sloužit především jako souhrn a zdroj zásadních informací o této památce. Například v regionálních knihovnách. Kniha je bezplatná. „Veřejnost jí může získat například v rámci komentovaných prohlídek," doplňuje k současné novince kastelán hradu Jan Sedlák. close KNIHA O GRABŠTEJNĚ. Jedním z těch, kteří se podíleli na publikaci významné dokumentační hodnoty je i kastelán Jan Sedlák. zoom_in

Obnova hradu
O Grabštejnu se dlouhá léta nemluvilo. Po válce objekt pustl a chátral. Zkázu navíc urychlovali příležitostní vandalové, hledači pokladů a zloději materiálu. Pokud nějaké záchranné práce probíhaly, nebylo to zásluhou kompetentních orgánů, ale díky úsilí nadšenců a přátel hradu. Větší záchranné kroky byly podniknuty až po roce 1989. Nejprve bylo provedeno statické zabezpečení nosných konstrukcí, tedy krovů, stěn a stropů. Mezitím probíhaly nutné archeologické, restaurátorské a stavebně-historické průzkumy a byla zpracována památkově šetrná koncepce restaurování hradu. Trvalo však další řádku let, než byla tato koncepce naplněna a alespoň vlastní budova Starého zámku hradu Grabštejna byla opravena a zrestaurována. Opět díky mnoha nadšencům a patriotům.Snad právě proto, že z původního vybavení zbylo tak málo, se při restaurování věnovalo velké úsilí tomu, aby se všechny zdravé originální historické prvky vrátily zpět na své místo. Obnovená kaple sv. Barbory a postupné vybavování interiéru v jednotlivých prohlídkových okruzích jsou toho zářným příkladem.