1. Jídlo bez nápojů či s kohoutkovou vodou
Víno, pivo, kávu či nealkoholický nápoj si může člověk koupit před nebo po jídle v obchodě. Ušetří tím nemalý peníz. Na těchto nápojích mají hospody a restaurace vysokou marži. Některé podniky také nabízejí vodu z kohoutku. A to buď zcela zdarma, či za mírný poplatek.
2. Levný voucher
Mnoho restaurací nabízí své polední menu či večeři na různých slevových portálech.
3. Aplikace Nesnězeno
Nesnězeno je platforma, jejímž prostřednictvím podniky prodávají jídlo z daného dne nebo pochoutky, kterým se blíží datum expirace. Nevýhodou zatím zůstává skutečnost, že jsou do ní zatím zapojeny jen podniky z Prahy, Brna, Českých Budějovic, Olomouce a Ostravy.
4. Akce donáškových služeb
V Česku je ve městech již delší dobu etablováno několik donáškových služeb. Ty nejen pro své stálé zákazníky, ale také pro nově příchozí, pořádají akce typu rozvoz zdarma, popřípadě slevy při hromadném nákupu.
5. Sharing neboli sdílení jídla
Některé hospody a restaurace nabízejí tak velké porce, že je člověk sám sní jen těžko. A pokud si zbytek jídla nechce nechat zabalit s sebou na pozdější dobu, je výhodné se domluvit s kolegou, kolegyní či přáteli a dát si jídlo takříkajíc „napůl“. Trend, který přichází z Ameriky, si nachází v poslední době čím dál více příznivců. Nemusí se přitom jednat pouze o klasická menu. Výhodné je se takto dělit například o tatarák či větší porce jídla v podobě různých masových či sýrových „prkýnek“.
6. Učňovské restaurace
Některé gastronomické školy provozují i vlastní restaurace, kde se učni zdokonalují v budoucím povolání a přispívá na ně zřizovatel. V takových jídelnách je porce jídel o několik procent levnější, než v klasických a etablovaných hospodách. Navíc jsou více pod dozorem a suroviny, ze kterých jídlo pochází, jsou určeny školními normami a takzvaným spotřebním košem.
7. Školní jídelny
Jsou podobné učňovským restauracím. Rozdíl však je, že zde jídlo připravují zkušené kuchařky (popřípadě je to jídlo dovážené z jiného provozu). Oběd je tam přibližně dvakrát tak levnější, než v klasických restauracích.
8. Teplý bufet v řeznictví či supermarketu
Kvalitní teplé jídlo zákazník nesežene pouze v hospodách a restauracích. Teplé pokrmy za přijatelnou cenu nabízejí i mnohá řeznictví. Kromě obligátní teplé sekané si mnohde může člověk dát i guláš, prejt či kuře. Grilované kuře, celé i rozporcované, nabízejí ve svých teplých pultech i mnohé super a hypermarkety. Tento sortiment je mnohdy doplněn i o volitelnou přílohu v podobě brambor, bramboráků, rýže či pečiva. Ceny jsou pak také o několik desítek korun nižší než v klasické restauraci.
9. Poloviční či dětské menu
Sice to zní jako název povídek od Šimka a Grossmanna Nechci slevu zadarmo, ale i při nákupu dětské či poloviční porce se dá ušetřit. I když se podle názvu jedná o poloviční porci, většina hospod a restaurací si za ni povětšinou účtuje jen o třetinu nižší cenu, než u plnohodnotné porce.
10. Samoobslužné restaurace
Možná jen pamětníci si vzpomenou na oblíbený pražský bufet Koruna. Podobné vývařovny, kde se pro jídlo chodí s tácem a pokrmy jsou jasně vypsány nad samotnou výdejnou, zažívají v poslední době renesanci. Jen s tím rozdílem, že dnes už je zde komfort jiný, než v době nedávno minulé, a člověk si zde pokrm už povětšinou nedá jen tak „na stojáka“. I tak jsou zde ceny opět příznivější, než v klasických restauracích.
11. Pouze polévka
Dříve se říkalo, že polévka je grunt a maso je špunt. Polévka nesměla chybět při žádném, ani sebeprostším, obědě. Dnes, kdy si stravování v pracovní dny většinou zjednodušujeme, se na polévky často zapomíná. Přesto by měla být součástí zdravého a vyváženého jídelníčku. Ať už je zeleninová, luštěninová či s masem. Výhodou tohoto pokrmu je, že mnohdy zasytí natolik, že člověk už na další chod nemá chuť. Navíc stojí, oproti hlavnímu chodu, jen pár desítek korun.
12. Restaurace „sněz co můžeš“
Nejen asijské, ale i některé české restaurace nabízejí za fixní paušál, zpravidla formou teplých i studených bufetů, akce typu sněz co můžeš. Jedná se o neomezenou konzumaci určitého typu pokrmu. Nápoje mohou být v ceně, někdy je za ně stanoven další poplatek za osobu. Některé restaurace za nižší částku umožňují si také jednou podle vlastní chuti a hladu naplnit talíře na tácu, přičemž návrat pro „nášup" už není v ceně.
13. Zákaznické karty
Mnohé hyper a supermarkety (případně velké prodejny nábytku) mají pod patronací i vlastní jídelny, kde jsou po předložení věrnostní karty některá jídla za akční cenu.
14. Slevy pro stálé zákazníky
Jako některé obchody, i mnoho restaurací má pro své stálé zákazníky věrnostní programy. Spočívají v tom, že svým štamgastům nabízejí za návštěvy slevy, či za určitých podmínek například jedno jídlo zdarma.
15. Stravenky
Pokud má člověk to štěstí, že mu zaměstnavatel jako benefit dává každý měsíc stravenky, má mnohdy vyhráno. Stravenky jsou totiž mimo jiné v plné výši osvobozeny od daně. Stravenky však mají více vydavatelů, proto je nejprve důležité si zjistit, zda podnik danou značku akceptuje.
16. Streetfood
Tytam jsou doby, kdy se pod pojmem streetfood skrýval pouze párek v rohlíku, klobása či smažák v housce. Dnes je po celé republice rozeseto mnoho hladových oken, která nabízejí nejenom vytříbené kulinářské zážitky, ale mnohdy i lepší a zároveň levnější jídlo, než mnohé restaurace.
17. 3 plus 1 zdarma
S tímto termínem si asi člověk povětšinou spojí pizzerie. Není tomu tak však vždy. I některé, hlavně pak rozvážkové, služby nabízejí formu slevy, kdy si člověk, či kolektiv, objedná určitý počet porcí a jednu k nim dostane zdarma.
18. Restaurace mimo centrum
Pokud má člověk na oběd od zaměstnavatele více času, popřípadě je blízko dobré spojení či vlastní firemní vůz, může se poohlédnout po restauracích a hospodách mimo centrum. Právě ve středech měst je totiž povětšinou jídlo i o několik desítek korun dražší než v hospodě „za humny“.
