„Zvládala jsem to, horší to mají ženy, které chodí do práce,“ usmívá se seniorka Dana Kovářová pod klimatizérem. Je jednou z prvních zákaznic jičínského salónu Wella, který po dvouměsíční odmlce zahájil provoz. Paní Kovářová nechala barvu vlasů přírodě, jen vzala do ruky nůžky a přerostlou kštici pokrátila. Kadeřnice ještě prý zákrok nekomentovala.

Před restauracemi ve Špindlerově Mlýně si mohou lidé dát i maso z grilu. Šéfkuchař z Elanu Jaroslav Jindřišek připravuje specialitu, balkánské čevabčiči.
Gril, voňavky, drinky. Špindlerův Mlýn ožívá. I díky Pražanům

„Na vlasy jsem si nesahala, mám je přerostlé, šedivé, neupravené. Cítila jsem se hrozně. Moc jsem se na dnešek těšila a jsem šťastná, že už se všechno rýsuje k lepšímu,“ pochvaluje si Zdena Komárková práci kadeřnice Martiny Valáškové z Jičína, které je věrná už pětadvacet let.

Na druhé straně za štítem

Jak se pracuje kadeřnicím za štítem a v rouškách? „Není to tak prospěšné, jak jsme si představovaly. Špatně se nám dýchá,“ přiznává Martina Valášková, která má navíc problémy s astmatem. „Jsme nemotorné, hůř přes štít vidíme, bouchám se do něho fénem i kartáčem, potíme se pod ním, špatně se orientujeme,“ popisuje zkušenosti z první směny. Není to prý ale žádná tragedie.

Už také stříhala zákaznici, která přišla bez roušky. Od lékařky měla potvrzení, že jako astmatička nemusí ústenku používat.

Kolegyně, která nosí trvale brýle, přes štít hůř vidí. Jinak jsou rády, že se po dlouhé odmlce opět sešly na pracovišti.

Devadesátiletá Věra Šedivá z Osenic, věrná čtenářka Jičínského deníku. Noviny pročítá denně sedmdesát let.
Devadesátiletá Věra Šedivá pokořila koronavirus

„Doma jsem se nebarvila, na to nemám odvahu. Naposledy jsem tu byla před čtyřmi měsíci. Když jsem byla nyní objednaná, zrovna se kadeřnictví uzavřelo. Už to bylo hodně žádoucí,“ vypráví Lucie Formanová ve chvíli, kdy spokojená s novou fazonou opouští salón.

Kadeřnice Daniela Magdaléna Sinko z Vrchlabí se prý se vším popere se zdravým selským rozumem. A kdyby ho prý používali i ve vládě, bylo by lépe. Je ráda, že může zahájit provoz.

„Mám skvělé zákazníky, tak rozhodně strach nemám. Strach mám jen z toho, že bych měla mít další měsíc zavřeno,“ posteskla si.

„Jsem samoživitelka a ošetřovné za březen a duben přišlo až začátkem května. To je směšné,“ polemizuje nad finanční situací. V salonu pracuje sama, takže si zákazníky objednává s pauzou, aby mohla provozovnu vydezinfikovat.

Štít a rouška zároveň

Radka Odvárková ze Dvora Králové tuší, že v roušce a štítu se jí asi dobře stříhat a barvit nebude. „Nevím, jestli to vůbec půjde,“ řekla nám těsně před otevřením provozovny. Další z kadeřnic, která se specializuje pouze na pánské střihy, otevřeně přiznává, že bude pracovat bez roušky a štítu. Stále čekala na jasná pravidla pro kadeřnictví, nedočkala se. Se zákazníky se už domluvila, budou za ní docházet do barber shopu vždy po jednom.

Jičínský šéf Pavel Vajsejtl je s letošní sezonou spokojený, i když se celá bez problémů neobešla.
Jičínský šéf Vajsejtl hodnotí sezonu za úspěšnou: Oba dospělé týmy mohly jít výš

„Je to naprostý nesmysl dělat v roušce a štítu. A umíte si představit, jak budu upravovat vousy chlapovi s rouškou? Je to celé bezhlavé, vláda si měla nechat poradit od odborníků,“ domnívá se.

„Já koukám na zákaznice přes lupu a ještě mít ochranný štít? To nic neuvidím, to si opravdu neumím představit,“ polemizuje rovněž nad vládním nařízením provozovatelka jičínského kosmetického salonu.