Už měsíc čelí hejtman Libereckého kraje obvinění pro podezření z převzetí úplatku a ze zneužití pravomoci v kauze sporného projektu Centra pro využití geotermální energie, které mělo vzniknout v bývalém kostele Máří Magdaleny v Liberci. Hejtman odstoupil z funkce republikového předsedy Starostů a nezávislých a posléze i z předsednictví Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod, aby se kvůli vyšetřování případně neblokovaly další projekty. V čele kraje ale nadále zůstává. „Jsem nevinný a nevidím žádný důvod pro odstoupení," říká hejtman.

Ve čtvrtek to byl přesně měsíc, co vás policie obvinila. Co se od té doby změnilo?
Absolvoval jsem výslech. Také advokáti konečně dostali souhlas, že mohou nahlédnout do spisů, je to čtrnáct šanonů. Byli tam dvě hodiny.
Vy sám jste se k němu už dostal?
Ne, nedostal. Byl jsem seznámen pouze s obviněním.

Nepřekvapuje vás, že padlo obvinění na vaši osobu, ale ne na současného ekonomického náměstka Jana Korytáře, který byl také na seznamu osob, které měly převzít úplatek? (U jeho označení „Nejčistší" byla částka 700 tisíc korun, pozn. redakce)
Já to nechci nijak komentovat. Předpokládám, že policie i státní zástupce vědí, co dělají. Na rozdíl od pana Korytáře se nehodlám stavět do pozice soudce.

A nepozastavil jste se nad tím, že Krajský protikorupční úřad disponoval informacemi kolem kauzy, které jste vy neměl?
Zhruba tak od května šířily různé osoby v Liberci, jmenovitě pan Tauchman (Náš Liberec, pozn. redakce) informace, že existují odposlechy, záznamy ze schůzek mimo krajský úřad, a že se budou všichni divit. Takže mě to úplně nepřekvapuje. Na základě toho se mě někteří lidé z mého okolí neoficiálně ptali, co je na tom, že jsem vzal údajně úplatek od Metrostavu. Na to jsem mohl odpovědět jediné, že mám naprosto čisté svědomí a že pokud by měla podobné informace policie, tak by mě jistě vyslechla. Když jsem pak byl před měsícem pozván k výslechu jako svědek, tou dobou už bylo obvinění napsané. Nemyslím, že tohle bylo úplně v pořádku…

Vy jste opravdu jste netušil, s jakými lidmi o dokončení projektu jednáte?
Z pozice předsedy ROPu jsem se setkával právě spíš s lidmi, kteří s projekty problémy mají. Ti, žadatelé, jejichž projekty jsou v pořádku a běží bez problémů, nemají potřebu jezdit na zasedání výboru a vysvětlovat předsedovi, že mají na věc jiný názor než úředníci. Bohužel součástí této funkce je setkat se občas s lidmi, kteří mají pocit, že jim výbor ubližuje, úředníci ubližují a vůbec všichni jim ubližují a oni tak nemohou zdárně dokončit projekt. S Metrostavem jsem žádné negativní zkušenosti neměl. V Hrádku nad Nisou opravovali po povodních náměstí a nikdy jsem z jejich strany neměl sebemenší pocit, že by po mě něco chtěli, že si mě chtějí nějak zavázat. Ale asi jsem to se svou důvěřivostí přehnal. Kdybych tušil, že si vytvářejí nějaké tabulky a lidem něco nabízejí, nikdy bych s jejich zástupci nejednal. Vůbec mě nenapadlo, že by něco takového mohli organizovat.

Jenže tahle praxe, tedy že si firmy, jež se ucházejí o státní zakázky vypisují tabulky důležitých a zainteresovaných lidí, je prý docela běžná. Nevaroval vás třeba někdo z kolegů, nebavili jste se o tom neoficiálně třeba v rámci Asociace krajů?
Poprvé jsem se dostal do situace, kdy se o takové tabulce vůbec mluví, přiznám se, že mě to překvapilo. Pokud by to tak mělo opravdu fungovat, pak to ukazuje, že některé firmy tento systém používají a určitě ne v ojedinělém případě… Ale v rámci kraje je to naprosto zbytečné. Zadávání zakázek je natolik transparentní, že neexistuje prostor pro nějaké ohýbání zakázek, takže logicky nemůže existovat žádná motivace, proč takové tabulky zpracovávat, protože ovlivnit zakázky nelze. Jestli to v případě evropského projektu kostela Máří Magdaleny byla osobní iniciativa těch pánů, nemůžu posoudit.

Právě v souvislosti s evropskými dotacemi snad neuplyne měsíc, aby nepadlo nějaké obvinění za jejich zneužívání. Jak je možné, že k tomu u nás dochází? Máte podobné zkušenosti i z jiných zemí nebo je tu tak rozbujelý klientelismus?
Projektů, které se povedly a o kterých se nepíše, jsou stovky. Těch problematických a medializovaných je tak do dvaceti. Myslím si, že v sousedních zemích jsou procentuálně stejné problémy jako u nás.

Kdo kontroluje správnost žádosti EU, tak aby o dotace nemohla účelově žádat například nově vzniklá obecně prospěšná společnost?
Podmínky jsou veřejné a žádost od takové společnosti s nimi není v rozporu. Primárně se nepředpokládá, že jde o podvod. Často jsou podmínky určitého programu nastaveny tak, že je to jediná možnost. Z formálního hlediska je to v pořádku.

Běžný člověk si ale říká, že když žádá o cokoliv, musí žádost doložit trestním rejstříkem. Jak je možné, že o peníze na svůj projekt žádá někdo, kdo sice má žádost formálně bez chyby, ale jeho trestní rejstřík není v pořádku?
Ale to je i u těchto žádostí samozřejmou součástí žádosti! Žadatel musí doložit bezdlužnost, trestní rejstřík statutárních zástupců žadatele, to se kontroluje zcela nepochybně.

A v tomto konkrétním případě kostela Máří Magdaleny se to provedlo?
Pan Zeronik (předseda správní rady Obecně prospěšné společnosti GEPO a bývalý liberecký zastupitel za ODS, pozn. red.) v době, kdy se žádost podávala, problémy neměl. Poté, co byl odsouzen v jiné kauze, vyměnilo GEPO správní radu, protože žadatelem nebyl on, ale právě tato obecně prospěšná společnost.

Z odposlechů vyplývá, že právě v té době už projekt začal být trochu podezřelý. Opravdu se nedal raději stopnout?
Projekty se stopnout dají, ale ze strany poskytovatele dotace to musí být podloženo argumentací, nikoliv jen dohady. Pokud tyto argumenty nemáte, jde stále o standardní smlouvu a druhá strana může vyžadovat její plnění. Mimochodem ta smlouva byla podepsaná ještě před tím, než jsem se stal předsedou.

Tady všechny podmínky splněny byly?
Úřad projekt zkoumal, protože přišel dopis z GEPO, že chtějí odstoupit. Pak si to rozmysleli, řekli, že vyměnili statutární orgány a považují to za vyřešené. Peníze jsme jim ale chtěli poslat až po dokončení projektu.

Pokud jste měli podezření, nedal se projekt vyměnit za další v pořadí?
Znovu říkám, muselo by být dost argumentů proti nebo by musel žadatel odstoupit, musel by se úplně vyškrtnout. GEPO se zavázalo, že podmínky splní, protože projekt dostaví za peníze Metrostavu. Riziko tedy jednoznačně padlo na stranu žadatele. Předpokládalo se, že když soukromá firma půjčí na dokončení 60 milionů korun, tak si zároveň ohlídá, že projekt bude v pořádku.

Nemohl jste z titulu předsedy ROPU požádat o prověření policii, abyste s čistým svědomím mohli přikývnout, že to je v pořádku?
Pro mě je v tuto chvíli spíš zvláštní, že projekt policie dlouhodobě prověřovala, bez vědomí poskytovatele dotace, tedy ROPu a že nás o tom neinformovala. Podobným způsobem postupovala u prověřování zakázky libereckých Lázní, projekt prověřila, řekla, že je v pořádku a mohl pokračovat.

Přesto skutečnost, že jste se s lidmi, kteří chtěli sporný projekt za každou cenu protlačit, sešel právě na čerpací stanici, vypadá alespoň v českém prostředí, řekněme, poněkud nestandardně…
Chápu, že to tak může vypadat, ale takové místo schůzky jsem volil jen z časových důvodů, jiný důvod pro to nebyl. Na druhou stranu pak existuje otázka, zda se politik může vůbec neoficiálně s někým scházet na různých pracovních obědech, neformálních společenských akcích a podobně. Navíc schůzky mám zapsané v diáři, takže nešlo o žádné konspirační jednání .

Když si to měsíc promíláte v hlavě, k jakým závěrům jste sám došel? Říkáte si třeba, kdo za tím stojí?
Nejsem v situaci, abych to hodnotil, ale věřím tomu, že až celé vyšetřování skonči, ukáže se, kdo na tom měl zájem. Nevěřím tomu, že se věci stávají náhodou.

V podobné situaci se ocitla i současná eurokomisařka Věra Jourová, která dokonce čelila obvinění ve vazbě, než se prokázalo, že byla nevinná. Podpořila vás ?
Za poslední měsíc jsem dostal maily a sms s podporou od celé řady lidí, kteří psali, že mi drží palce a že nevěří obvinění policie. Toho si ohromně vážím, vzhledem k tomu, jak nízké důvěře obecně se u nás politici těší. Vážím si těch lidí, kteří mi věří, ale chápu i ty, kteří věří policii. Protože, kdyby v ní ztratili důvěru, asi by tu vůbec nemohli žít. Na druhou stranu se ukazuje, že jsou případy, u nichž se policii a státnímu zastupitelství některé věci nepodařily. Případ nespravedlivého stíhání Věry Jourové je jen špička ledovce podobných případů, kdy s obrovským mediálním humbukem padne nějaké obvinění a nakonec se ukáže, že k ničemu nezákonnému nedošlo. Já spím docela klidně. Vím, že věci, které v obvinění jsou, se nestaly. Na druhou stranu jsem si vědom, že už teď je spousta těch, kteří to využívají k ničení mého dobrého jména na regionální i celostátní úrovni. Ty, kteří mi jen nevěří, se snažím pochopit. Těm druhým jednou určitě dokážu odpustit, ale určitě vím, že jejich jména nikdy nezapomenu.