Právě Babička byla v roce 1971 úspěšným filmovým debutem tehdy 18leté Libuše Šafránková. Kromě Ratibořic (Staré bělidlo) se natáčelo i na dalších místech našeho kraje – v Novém Městě nad Metují, Jaroměři, opočenském zámku či Dobrušce.
Náchodského filmaře Tomáše Magnuska, který přímo v Ratibořicích provozuje Herecký dům Viktorka, jehož součástí je i herecké muzeum, odchod Libuše Šafránky hodně zabolel. „Byli jsme s Libuškou dobří kamarádi, naposledy jsme spolu točili v Náchodě seriál Stopy života (2013 – 2015), ve kterém hrála i s manželem Josefem Abrahamem,“ vzpomíná se smutkem v hlase. „Moc opravdových kamarádů v branži nemám a Libuška byla jedním z nich. Když jsme si tehdy během natáčení povídali, zda by něčím obohatila sbírku hereckého muzea, tak mi nabídla svůj osobní talisman. Měla celý život ráda sovy a tím talismanem byla dřevěná sovička, se kterou se radila vždy v důležitých okamžicích a životních rozhodnutí. Teď ji mám alespoň jako cenou vzpomínku na Libušku,“ povzdechl si Tomáš Magnusek.

Další filmové stopy udělala Libuše Šafránková v pískovcových skalách v Adršpachu. Cestička skalami posetá diamanty, do skály zakletý princ a jeho meč, či setkání prince ze země Lva u jezera, kterým je zatopená a zelenomodrou barvou hrající bývalá pískovna. To jsou obrazy, které si vybaví snad každý z pohádky Třetí princ, v níž Pavel Trávníček putoval hledat své bratry za princeznou z Diamantových skal (Libuše Šafránková). Po natáčení Třetího prince zůstaly na písčitých stezkách barevné „diamanty“. I dnes, bezmála 40 let po natáčení se ve slunci občas zalesknou. „Sklíčka byla tehdy rozházená po cestičkách i v potoce. Děti toho tenkrát nanosily spousty domů. Nakonec skončily v popelnici,“ vzpomínal před lety místní horolezec a pamětník Václav Bruckner.

Shodou okolností byla zrovna tento týden na zámku Adršpach spuštěna úniková hra nazvaná právě podle pohádky Třetí princ, která se odehrává v tajemném sklepení zámku.