„Dvacítky mrazy by byly průšvih, ale to opravdu nečekám. Pšenice většinou bývá v pohodě, nějakou řepku by nám to třeba spálit mohlo, ale nemyslím si, že bude nějaká katastrofa. Křišťálovou kouli ale nemám, to je pravda," usmívá se předseda ZD Velké Svatoňovice Petr Martinec. „Plodiny vypadají dobře. Týden zmrzlých přišel o trochu dříve, než bývá běžné, ale nijak se nestresuji," říká Martinec.

Hůře by na tom teoreticky mohli být ovocnáři. Na mnohých stromech už jsou vidět květy. Žádné manévry se však nekonají. I proto, že chránit plody rozkvetlých stromů je prý takřka nemožné.

„Počasí sledujeme, ale dělat preventivní opatření prakticky nelze. Stromy dávno nesázíme v místech, kde se mrazy pravidelně vyskytují nejvíce. Že bychom ale aplikovali mlhy, zapalovali píce nebo míchali vzduch helikoptérou? To by bylo velmi nákladné. Na velkých sadech by se nám tato opatření nevyplatila," říká Jiří Fišer vedoucí závodu ovocnářství Zemědělského družstva Dolany.

Spekulovat o tom, zda očekávané mrazy poškodí budoucí úrodu peckovin a jabloní nechce ani předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík z Holovous na Jičínsku. „Zatím je všechno předčasné. Je jasné, že přízemní mrazíky stromy neohrozí. Květenství může poškodit celonoční mráz kolem mínus pěti stupňů," vysvětluje odborník. „Příroda se vším počítá, zničení osmdesáti procent květů ještě neznamená, že strom nebude rodit," doplňuje. Právě peckoviny jsou podle odborníků v největším ohrožení. „O meruňky, třešně nebo slivoně bychom se bát mohli. Pro nás je ale rozhodující jabloň. A ta kvete až později," vysvětluje Fišer z Dolan.